VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bílá paní lomí rukama nad zánikem kočovské tvrze

KOČOV - Seriál o méně známých, zapomenutých a kuriozních památkách Tachovska

26.7.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Antonín Hříbal

Počátky tvrze v Kočově na Tachovsku patří mezi ty, jež halí rouška času a tajemství. Literatura uvádí, že ves byla označována jako rodové sídlo Kočovských z Kočova i dávno poté, co už jim Kočov nepatřil. I když víme, že na místě, kde mírná terasa pozvolna klesá k údolí řeky Mže, osídlení vzniklo již před rokem 1357, nemůžeme říci s jistotou, kterým členům silně rozvětveného rodu Kočovských tato ves kdy vlastně doopravdy patřila. S výjimkou Konráda z Kočova, který je zmiňován coby držitel k uvedenému letopočtu, či jeho syna Humprechta, jenž Kočov zdědil. Poslední z rodu Kočovských, Jan, zde sídlil pro změnu po roce 1496.

Tvrz lze tedy na základě předpokladů datovat do snad již první poloviny 14. století. Pokud jde o její podobu, víme, že ji obklopoval mohutný vodní příkop, zčásti dochovaný dodnes. Zajímavou epizodou v dějinách Kočova je období po roce 1547, kdy Kočov na čas připadl královské komoře, neboť jeden z držitelů, Kašpar Pluh z Rabštejna se účastnil protihabsburského odboje, za což mubyl zkonfiskován majetek.

Kočov měl vůbec štěstí na odbojné majitele. Roku 1557 totiž Ferdinand I. zastavil Kočov Floriánu Gryspekovi z Grysbachu, který založil na severním Plzeňsku dodnes nejvýznamnější renesanční památku Plzeňského kraje, zámek v Kaceřově, k němuž se váže romantická pověst o dobrovolné smrti příslušníků rodu pomocí poháru s jedem při pochmurné večeři, kdy se dozvěděli, že jim v souvislosti s pobělohorskými konfiskacemi a tresty hrozí ztráta majetku a rozhodně nedostanou žádnou milost. To už Kočov ale patřil k plánskému panství a spíše než jako panské sídlo sloužil k hospodářským účelům. Dočteme se zmínku o poplužním dvoře a pivovaru, jenž byl „při tvrzi vystavěn“.

Po schillingovské a gryspekovské renesanční přestavbě, datované do půle 16. století, získala tvrz modernější podobu. Dochovaná stěna se sgrafitovou výzdobou se snad dochovala ještě k počátku 20. století, později však zanikla beze stop. Během 17. století tvrz chátrala a dočkala se podle literatury snad i jakési provizorní opravy, která měla spočívat v doplnění chybějících částí dřevěnými konstrukcemi. Zmiňován je i požár, který tuto „špatnou stavbu s místnostmi málo vhodnými k obývání, z velké části ze dřeva“ měl zničit.

Poté čteme k roku 1770 opět o „malém zámečku na malém kopečku, obklopeném vodním příkopem, s dobrým poplužním dvorem“. Jednalo se však prakticky o novou stavbu jen málo využívající zbytků původních stavebních konstrukcí. Na kruhovém tvrzišti částečně doposud obehnaném zavodněným příkopem dnes stojí budova hájovny, v jejíž jižní zdi lze nalézt zabudované profilované ostění pozdně gotického portálu, jedné z mála připomínek výzdoby a slávy někdejší tvrze. Pověsti zas hovoří, že na místě tvrziště se dodnes o nocích zjevuje přízrak bílé paní.

David Růžička

26.7.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

ODHALENÍ RESTAUROVANÉHO Böttgerova památníku v Pavlově Studenci.
37

Obnovený Böttgerův památník chce lidi spojovat

Tomáš Mertl se stal potřetí otcem.

Hokejový útočník Tomáš Mertl se stal potřetí otcem

Přijďte si popovídat o Českém lese

Tachov - /POZVÁNKA/ Již od roku 2011 se stalo zvykem, že v podzimních dnech se sejdou všichni, kdo mají rádi náš Český les.

Z fary se stanou byty

Kostelec – S poměrně netradičním řešením velkého zájmu o byty přišli v Kostelci.

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

FOTO: Orel mořský z hnízda s hlavou panenky se vrátil na Tachovsko

Tachovsko – Mládě vzácného orla mořského vylíhlé loni u Boru pozoroval před několika dny ornitolog u Tisové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT