„Sadaři jsem řekl, že bych chtěl na své zahradě vysadit broskvoň a že je zahrada v Tachově. Sadař mi podle polohy vybral stromek, který se mu zdál nejvhodnější. Zasadil jsem ji za domem, tam se mi zdálo nejlepší místo, zalévám ji a kypřím jí půdu," říká majitel stromu Miloslav Hutta.

Strom je vysoký sotva dva metry, ale urodí ročně třicet až čtyřicet kilo plodů. „Broskvoň plodila až za tři roky od výsadby. Před dozráváním plodů a před sklizní proliji zem každou neděli dvaceti litry vody. Navíc se plody musí protrhávat. Když jsou velké jako švestky, je čas na protrhání. To jde tak dvě stě kusů broskví do popelnice. Jinak by plody, co jsou na stromě, nedozrály nebo by stejně popadaly. Méně je zkrátka více. Před týdnem jsem sklidil ty největší kusy. Otrhal jsem špičku stromu. Větve by už tu tíhu neunesly. Nehnojím strom žádnými hnojivy ani chemikáliemi. A na rovinu vám říkám, že se broskve z mého stromu musí jíst v předklonu," popisuje Hutta šťavnatost plodů jeho broskvoně.

O strom se však nestará sám. Má pomocníka. „Celá léta se mi o broskvoň stará pan Zdeněk Švejda. Dělá prořezávku stromu," prozradil Hutta.

Pěstitel nám také potvrzuje, že je strom každý rok obalený a přisuzuje to hlavně pozicí výsadby.

„Vysadil jsem ji na jih a navíc je ještě krytá a chráněná domem. Toto místo jí moc prospívá," dodal.