To ovšem přineslo výhody, ale také určité nevýhody. „Otevření hraničního přechodu jsme si připomněli už v květnu společným setkáním obyvatel Broumova a Mähringu," uvedl Deníku starosta Milan Víšek. Neoficiálně byl totiž přechod otevřen 30. dubna a u zvednuté závory se tehdy sešlo 15 tisíc lidí. Od té doby se obyvatelé obou příhraničních obcí setkávají pravidelně každých pět let.

„Ale není to jen jednou za pět let. To bývá setkání k výročí přechodu. Jinak se obyvatelé scházejí pravidelně, navštěvují se, partnersky spolupracují i obě obce," vysvětlil dále broumovský starosta.

Otevření přechodu přineslo i další výhody. „Lidé z okolí tudy jezdí za prací do Německa. Nejen několik občanů Broumova, ale i z dalších obcí," upřesnil.

Na začátku července 1990 se přechod otevřel pro pěší a cyklisty, a to od 9 do 21 hodin. Následovala podpisová akce, aby přes Broumov mohla také auta. Dopravě bylo použití přechodu umožněno od 1. listopadu, sice také zatím od 9 do 21 hodin. A o pár měsíců později přešel přechod na nepřetržitý provoz.

„Počet vozidel, která obcí začala projíždět, postupně narůstal a od vstupu Česka do Schengenského prostoru začaly přechod používat i nákladní automobily. Pokud by se jednalo jen o regionální dopravu, nebo běžnou kamionovou dopravu, tolik bychom netrpěli," uvedl Víšek s tím, že obec zatěžují především kamiony se dřevem, které jezdí na nedalekou pilu do Německa. „Kamionů se dřevem projede Broumovem každý den opravdu hodně. Často jezdí přetížené a nedodržují povolenou rychlost," doplnil.

V Broumově je totiž rychlost omezena na 40 kilometrů v hodině a podle informačních radarů vedení obce ví, že řidiči kamionů toto omezení příliš vážně neberou.

Kvůli velkému provozu kamionů se dřevem trpí podle Broumovských především silnice, která tak podléhá postupné destrukci a její údržba je náročná. „Řešíme to neustále," povzdechl si broumovský starosta. „Snažili jsme se požádat, aby byla povolená tonáž přes naši obec omezena, ale pro současnou legislativu není jednoduché tento krok provést. Uvidíme, co přinesou chystané úpravy legislativních podmínek," dodal Milan Víšek.

Přesto lze konstatovat, že otevření přechodu Broumov – Mähring přineslo více pozitiv. Ať už jde o zmíněnou spolupráci obou obcí a jejích obyvatel, nebo třeba o zvýšení cestovního ruchu, či možnosti kratší cesty za prací nebo nákupy.

U iniciativy znovu otevřít broumovský přechod (který údajně existoval už v roce 1581) stála před pětadvaceti lety mimo jiné také Hana Moravcová z Kyjova.

„Poprvé jsme si s německými zástupci policejních a celních orgánů podali ruce přes ještě zavřenou závoru v únoru 1990. A od té doby jsme se na místě scházeli jednou týdně a projednávali veškeré potřebné formality potřebné k otevření přechodu," uvedla pamětnice.

Na začátku března téhož roku směla poprvé bez víz překročit hranice německá delegace, koncem stejného měsíce se zase do Mähringu podívala delegace z Broumova. Už s konkrétním úkolem – dojednat otevření hranic na dva dny pro pěší a cyklisty.

To se podařilo, a tak se 30. dubna 1990 zvedla závora. Do Mähringu se vydalo asi 15 tisíc lidí, následující den přišli zase němečtí obyvatelé na návštěvu do Broumova.

Jak už bylo zmíněno, 1. července 1990 se pak přechod otevřel oficiálně nejdříve pro pěší a cyklisty, o něco později pro automobily.

A 26. července 1990 přes broumovský přechod po 45 letech kráčelo obnovené procesí ke sv. Anně do Plané. Zúčastnilo se jej na 400 pěších poutníků.
Obyvatelé obou obcí si otevření přechodu již připomněli, Hana Moravcová další připomenutí chystá. „K otevření přechodu mám poměrně bohatou fotodokumentaci. Ta je v současné době v Mähringu, kde se chystá výstava na radnici, takže takových sedmdesát snímků tam bude věnováno přímo této události," řekla Deníku.