„Zálibě se věnuji už dva roky. Dříve jsmem je sbíral pro jiné. Jednou jsem ale v jedné tiskárně dostal paklík stovky nádherných kousků. A od té doby je sbírám," rozpovídal se. „Dnes už jich mám tisíce. Jsou ale prý tací, kteří jich mají i sto padesát tisíc," dodal.

Ve Stříbře se ale předvedli lidé, kteří se pohybují jen v řádu desetitisíců. I přes to byla nabídka více než pestrá. „Mám například série ze zdejšího skanzenu. Na něm jsou obrázky kamenů, které se zde těžily a mohu se pochlubit i všemi americkými prezidenty," podotkla pořadatelka Marie Jindrová. „Z nich mám velkou radost."

Systém byl velice prostý – sběratelé mezi sebou vyměňovali kus za kus a v jejich rukou se protáčely kalendáříky z celého světa. Jejich přesné množství se ale nedalo spočítat. „Každý si přivezl tolik, kolik uznal za vhodné," vysvětlila Jindrová.

Vyloženě cenné kusy byste ale na burze hledali marně. Těch si totiž každý sběratel cenní nejvíc a na výměny se prostě nevozí. „Jejich ceny se pohybují v řádu set korun. Platí, že čím je starší, tím je dražší. Záleží na poptávce," podotkl Karel Pýcha.

„Já mám kalendářík z roku 1920. Jsou na něm vypsány židovské svátky," pochlubil se jeden z návštěvníků.

Pokud by se vám sbírání kalendáříků zalíbilo, stačí zabrousit na internet a přidat se do některé z komunit. Leccos se dá pořídit i na aukčních serverech.

Letos už se burza konala počtvrté, jde ale o první ročník.