Tento černošínský je totiž raritou, jak při své návštěvě města vysvětlil botanik Václav Větvička. „Dříve rostly na českém území poměrně hojně tři druhy, a to jilm horský nebo-li drsný, jilm vaz a jilm habrolistý. Ten první rostl převážně ve vyšších polohách, vaz byl součástí lužních lesů a jilm habrolistý rostl také ve smíšených porostech podél řek, v luzích a na zaplavovaných místech," vysvětluje Větvička.
„Ale ve 30. letech 20. století se v Evropě objevila první vlna tzv. grafiozy jilmů. Jde o houbové onemocnění, způsobované nižší houbou, která napadá živá vodivá pletiva v blízkosti ztlušťovacího kruhu a prorůstá cévní svazky. Na řezu mladou větévkou se onemocnění jeví jako tmavý prstenec. Spóry této houby přenášejí lýkožrouti. Ti nahlodávají mladé větévky v místě, kde odbočují, kladou tam vajíčka a přitom jilm nakazí houbou. Od té doby se lesníci i zahradníci snažili vypěstovat nebo nalézt odolnější druhy jilmů. Takovým se ukázal hybridogenní jilm, později ještě středoasijské jilmy," říká botanik.
Dle jeho slov pak v 60. letech po tzv. melioracích došlo zejména na jižním Slovensku a na jižní Moravě k výraznému poklesu spodních vod nejméně o jeden metr. Zbylé jilmy, které broukům a houbě odolávaly, začaly chřadnout, takže v roce 1975 bylo konstatováno na speciální konferenci v Nových Zámcích na Slovensku, že jilm habrolistý již na území státu vyhynul z 98%. Jilm horský odolával ještě po několik dalších let, jilm vaz ustupuje teprve v poslední době.
Podle rozhodnutí tehdejšího ministerstva lesního a vodního hospodářství byl jilm vyřazen z lesních hospodářských plánů a přestal se pěstovat. Tím nejen, že ztratily naše lesy i parky výraznou dřevinu, ale především zmizelo jedno z nejkrásnějších dřev, jaké mohly mít evropské stromy.
„V současné době je jilm habrolistý velmi vzácný, vyskytující se jen tam, kde rostl izolovaně a nemohl být infikován. Jilm horský dožívá jen ostrůvkovitě a jilm vaz roste jen roztroušeně. Černošínský jilm je tedy svým způsobem raritou, živým památníkem někdejší květeny," řekl Větvička.
Starosta Černošína je na tento strom jak se patří pyšný.
„Moc mě taková zpráva potěšila, zvláště od pana Větvičky, který je mistrem svého oboru. Rozhodli jsme se na tento strom upozornit i návštěvníky našeho města a nechali jsme udělat tabuli ke stromu, aby se lidé dočetli, co zde za raritu máme. Doufám, že strom bude stále zdravý. Pan Větvička mě navíc upozornil na zajímavou bílou růži u kostela, i k té jsme dali tabuli s popiskou," uvedl starosta města Černošína Miroslav Plincelner.
Martina Sihelská