Na několika kopcích Tachovska zaplály ohně. Stalo se tak první jarní den večer po setmění. Podobné vatry hořely po celé republice. Konal se totiž Keltský telegraf. Na stanovišti na Vlčí hoře u Černošína se sešla parta nadšenců podruhé. „Už samotná hora je magické místo a v jarní rovnodennost určitě," konstatoval za účastníky Jiří Kořínek z Lestkova a vysvětlil, oč vlastně jde: „Smyslem Keltského telegrafu je předat světelný signál přes celou republiku. Na první jarní sobotu 21. března se posílá signál od Moravy až do Německa."

Už loni se lestkovští přidali k akci a obsadili stanoviště na Vlčí hoře. „Je pro mne moc krásné, když za necelou půlhodinu signál překoná skoro pět set kilometrů z Moravy až k nám.

Letos došlo na Vlčí hoře ke změnám oproti loňsku. „Vrchním čertem byla změněna trasa vedení signálu. Do akce se zapojili stříbrští z vrchu Ronšperk a my jsme měli převzít světelný signál od nich," popsal Kořínek a my dodáváme, že čerty jsou nazýváni ti, kdož světelný signál pomocí ohňů předávají.
Po převzetí signálu z Ronšperka předala Vlčí hora informaci dál na Ovčí vrch. To ale nebylo vůbec jednoduché, proto museli kvůli rozhledovým podmínkám vytvořit dvě signalizační místa. „První pro příjem signálu jsme si vybrali pod vrcholem směrem ke Stříbru a druhé bylo již jako loni nad lomem. Po vzoru čertů z Dyleně jsme si objednali veliké námořní světlice s doletem tři sta metrů a velikou svítivostí. Bohužel ale nebyly na skladě. Tak jsme narychlo jeli do Plzně a koupili náhradní světlice. Odpoledne jsme vyrazili pěšky z Třebele k lomu," dále popsal organizátor akce na Vlčí hoře.
Prudké stoupání jim dalo zabrat. „Nad lomem je už od loňska veliké signální ohniště a tak jsme si připravili drobné chrastí a další přípravný ohýnek. Také jsme museli najít přesné místo pod vrcholem. Bylo ale pošmourno a tak jsme ani velkým dalekohledem na Ronšperk neviděli. Podle mapy a azimutu jsme připravili stativ pro dalekohled."

Došlo také na opékání buřtů a vlastní čekání na čas přenosu světelného signálu. „Odešel jsem pod vrchol. Viditelnost se naštěstí se setměním zlepšila. Ale ani v dalekohledu nebylo vidět červené světlo vysílače. Záblesky tří kulových pum ale vidět v dalekohledu byly. Tak já jsem zapálil kompakt (světlici) a zároveň syn z místa u lomu signální oheň a druhý kompakt. Pak následovalo telefonické potvrzení stříbrským, že jsme jejich signál převzali. Stříbrští byli na akci poprvé a určitě jim muselo udělat velikou radost, že jsme jejich signál dokázali převzít na šestnáct kilometrů i v těchto podmínkách." Další telefonický hovor potvrdil, že Ovčí vrch viděl nejen světlo kompaktu Vlčí hory, ale i světlo signálního ohně.

Dyleň ale zůstala bez příchozího signálu. „Potvrdili jsme si, že na další stanoviště Dyleň vzdálené třicet kilometrů signál nemohl dorazit. Měli tam totiž mlhu s viditelností sotva sto metrů," dodal Kořínek s tím, že před vlastní akcí se mu ozvali z Černošína, kde budou a zda mohou dojít. „Odepsali jsme jim a od lomu i viděli jak dojeli dolů autem a pak šli nahoru. K nám ale ani po signálech nedošli a tak byli letos na Vlčí hoře jen dva čerti a dvě čertice."

Stříbro, jak jsme se zmínili výše, se k této akci připojilo prvně a organizovalo ji sdružení STROM. „Zaujalo nás to, a tak jsme se rozhodli přidat. Lidé o tom moc nevědí, a tak jsme čekali, zda vůbec někdo dorazí. Oheň jsme zapálili ve 20 hodin 10 minut, pak přišly na řadu tři světlice. Po jejich odpálení jsme obdrželi telefonát z Volfštejna, že je tam viděli," uvedl Tomáš Möller. Na Ronšperk dorazilo kolem dvou desítek lidí, mezi nimi byl i Pavel Zíka s dcerou. „Jde o neobvyklou akci, tak jsme se přišli podívat, máme to i v rámci večerní procházky se psem. Pozvánky jsem si všiml na internetu," uvedl Zíka.

Jak Deníku účastníci Keltského telegrafu potvrdili, už nyní se všichni těší na příští rok. „Je krásná myšlenka, že i v dnešní přetechnizované době dokáží lidé propojit republiku během hodiny světelným signálem," shodují se.

Martina Sihelská