V pondělí 2. srpna se stříbrská skupina Coward kolem 20. hodiny vydala na 1000 kilometrů dlouhou cestu do italského města Fano, spřízněného s naším městem, aby reprezentovala Stříbro nejen po hudební stránce.

Zdlouhavou cestu jsme si krátili jak se dalo – popíjením, legrací, odpočinkem po parkovištích, naschválnostmi, poslechem hudby.

V časných ranních hodinách jsme dorazili do cíle. Třicetistupňové horko nás navedlo přímo k moři na jednu z nádherných pláží, kde zatím nikdo kromě nás nebyl. Okamžitě jsme okusili slanou vodu Mare Adriatico, nádhera, není nic hezčího než se poránu smočit v moři.

Ubytovali jsme se v centru města, jak bylo domluveno v Rotari Palace a v 18 hodin jsme měli domluvenou schůzku s naší průvodkyní Martinou, která nás měla přivézt na zvukovou zkoušku. Po chvíli jízdy jsme viděli místo naší hudební produkce. Byl to amfiteátr středních rozměrů s profesionální aparaturou a světelným parkem. Byli jsme nadšeni profesionalitou zdejších zvukařů.

Po zvukové zkoušce jsme měli volno do 22.30 hodin, kdy měla začít naše produkce.

Jednotliví členové skupiny se rozutekli, každý podle svých tužeb, někdo na záchod, jiný do hospody, nebo k moři. Italové, jak se záhy poznalo, nectí časovou přesnost, tak se koncert posunul na 23 hodin. Před námi hrála skupina s drupiovským nádechem, tak jsme se po sobě významně koukali, jestli naše hudba nalezne pochopení mezi spoustou lidí různého věku.

Všichni se tvářili velice spokojeně, a to nám dodalo odvahy.

Odehráli jsme za velkého aplausu, který nevypadal, že je předstíraný. To jsme záhy poznali další dny, neboť na nás ve městě často pokřikovali „grandi cowardo“ a ukazovali zvednutý palec. Byl to pro nás nádherný zážitek, vysoké tempo celého dne nás unavilo. Po podepsání a výměně kontaktů jsme zamířili na hotel.

Druhý den jsme se rozjeli poznat italskou kulturu do nedalekého historického městečka, postaveného z malých cihel a s kamennou dlažbou, která byla ovšem všude.

Po zbytek dne jsme se poflakovali u moře, v restauracích…

Ve čtvrtek jsme měli naplánovanou večeři s místními radními a s lidmi, co se spolupodíleli na našem pozvání. Dozvěděli jsme se, že živé hudební produkce jsou tu na denním pořádku, příjemné překvapení. K večeři nám byly doporučeny špagety s mořskou havětí.

Po večeři jsme se společně přesunuli do nedalekého hudebního baru, kde hrála místní profi skupina v čele s krásnou divokou Italkou. Tady na nás čekalo milé překvapení – oficiální poděkování za naši účast ve Fanu a byla nám předána plaketa a trika s názvem města.

Po rozloučení jsme se rozhodli vydat se na noční návrat domů.

Rádi bychom touto cestou poděkovali za důvěru, která nám byla svěřena, starostovi a místostarostovi Stříbra Miroslavu Nenutilovi a Pavlu Tóthovi. Myslím, že jsme nezklamali.

Pavel Rybecký, Coward