„Naši kolegové z německého Westerholtu projevili přání setkat se někde v klidu. Původně jsme zvažovali jihočeský Bezdrev, nakonec jsme si ale vzhledem ke zdejší pohodě a klidu vybrali tento kemp,“ řekl pořadatel setkání Jiří Moravec, který i s rodinou přicestoval do Brodu nad Tichou z Ústí nad Labem.
Jeho přítelkyně tento způsob dovolené vítá. „Je to prostě nádhera,“ pochvaluje si. Sama je členkou Capri Clubu už patnáct let. „Díky tomu jsme se vlastně s přítelem seznámili. Tehdy jsem do mého Capri sháněla náhradní díly a od té doby jsme spolu,“ zavzpomínala Šárka.
Na setkání je i jejich syn, patnáctiletý Radek, který rodinný poklad v podobě maminčina vozu jednou převezme. „Už se na to těším jako malý kluk,“ neskrývá nadšení. „Chci si ale sestavit i vlastní vůz,“ dodal.
Doménou setkání českého a německého klubu rozhodně není pobyt v kempu. „Každý den vyjíždíme na výlety. Byli jsme v Mariánských Lázních, chystáme se například i do Prahy, do plzeňského pivovaru nebo na hrad v Lokti. Pochopitelně, že výlety podnikáme v našich vozech,“ podotkl Moravec.
Kolona šesti fordů tak každý den brázdí české silnice. „Jezdíme tak, abychom nikoho neomezovali. Nikomu nebráníme, aby se do naší kolony vmáčkl,“ dodal pořadatel setkání.
Nadšení jsou i němečtí příznivci. „Jízdy po české krajině jsou krásné. Máte tu malé silnice se spoustou zatáček a to je na tom to nejhezčí,“ řekl Deníku předseda Capri Clubu z Westerholtu Dirk Zentara.
Narozdíl od svých některých krajanů westerholtští výletníci nemají ke stavům českých silnic žádné připomínky. „Jsme tady teprve několik dní, ale už jsem poznal, že stav silnic je srovnatelný s tím v Německu,“ podotkl Zentara.
Na co se němečtí majitelé Capri nejvíc těší? „Samozřejmě na návštěvu plzeňského pivovaru,“ shodují se.
Členství v Capri Clubu nemá žádné podmínky. „Samozřejmě kromě zájmu o tato vozidla,“ připomněl Moravec, který za svého oplechovaného miláčka vyplatil jeho předchozímu německému majiteli čtrnáct tisíc eur.
„Lámal jsem ho z něj tři čtvrtě roku,“ zavzpomínal na peripetie.
