Neúplná malotřídní škola v Halži má celkem čtyřicet dětí ve třech třídách. Jedna třída je první a druhý ročník. Druhá třída je třetí ročník a třetí třída je čtvrtý a pátý ročník. Většinou jsou třídy rozdělovány na základě počtu dětí a podle podobného počtu hodin. Učitelky zde pracují tři a jedna vychovatelka, která také částečně vyučuje. Atmosféra na této škole je až v neobvyklém klidu a radostného naplnění. Je to možná o tom, že člověk si řídí život tak, jak si ho řídit chce. A ředitelka základní školy, Hana Fukalová, je žena na svém místě. Ve škole je již přes šestnáct let.

Třídy máte spojené. Spojujete i některé předměty?

Spojujeme v podstatě všechny předměty ve spojených ročnících. Spojujeme například výchovy. Na tělesnou a hudební výchovu. To se dají dohromady třeba i tři třídy a skvěle to funguje.

Jak to u vás na škole chodí? V kolik děti do školy dochází a tak?

Škola funguje ráno od sedmé hodiny, kdy se začíná družinou, kam děti můžou přijít od prvního do třetího ročníku, mají-li zájem, dále družinu navštěvují dojíždějící žáci. Kdo má zájem, si do družiny jde a také sem chodí děti, které dojíždí. Kolem půl osmé přijíždějí děti ze Ctiboře, tak aby nemusely stát před školou, tak se jdou zabavit do družiny. Odpoledne si děti přebírá také vychovatelka, a ta je má ve školní družině do půl čtvrté.

Co volnočasové aktivity nebo kroužky?

V rámci školy máme také kroužky, které také vedou naše učitelky. Mezi kroužky patří informatika, pohybové hry, angličtina. Na informatiku chodí ti nejmladší. Máme celkem dobře vybavené třídy a první třída na tento kroužek chodí z toho důvodu, aby v hodinách uměly děti pracovat s počítačem a myší a mohly tak používat výukové programy, kterých máme dostatek pro všechny hlavní vyučovací předměty. Na angličtinu chodí převážně třetí ročník, protože začínají s jazykem ve škole. A na pohybových hrách jsou děti od třetího ročníku výše. Každý si tedy najde své místo. Nabídka není tedy příliš pestrá, ale jsme tu tři učitelky, takže vedeme tři kroužky. Tyto aktivity děláme ve spolupráci s tachovským Mraveništěm. To nám poskytuje částečně materiální záštitu.

Škola je veliká, představte nám všechny vaše učebny?

Součástí školy je školka, jídelna, tělocvična, speciální učebna na výtvarné a pracovní činnosti, učebna s interaktivní tabulí, prostorná družina, knihovna, kabinety a vlastní třídy. Prostředí školy je podnětné také díky bohaté vybavenosti pomůckami.

Odkud k vám jezdí děti? Ze kterých obcí?

Především ze Ctiboře a sem tam jedno dítko ze Žďáru, Svobodky nebo Horní Výšiny. Těch ale mnoho není. Spádově by sem patřily Milíře, Obora ale odtud není do Halže autobusové spojení.

Na druhý stupeň děti dochází kam?

Po ukončení pátého ročníku v naší škole jezdí děti do Tachova. Přechod do Tachova zvládají dobře. Za celou dobu, co ve škole učím, se snad nestalo, že by od nás odešlo dítě s dobrým prospěchem a v Tachově v tom nepokračovalo. Mezi dětmi, které jsem učila v naší škole, jsou dnes i úspěšní absolventi vysokých škol. Jsou děti, které na tom s prospěchem tak dobře nebyly, ale každý je jiný. Důležité je to, že do tachovských škol odchází žáci od nás připraveni tak, aby v rámci svých možností a schopností mohli úspěšně pokračovat na druhém stupni základní školy.

Potýká se vaše škola s negativním názorem a náklonností rodičů?

Vyložený negativismus nepociťuji. Pravdou však je, že každý rodič má svůj názor a můžete se snažit sebevíc a jejich přesvědčení nezměníte a nevymluvíte. Nemyslím si, že malotřídka je něco horšího, ba naopak. K žákům máme blíže a máme na ně dost času. A jsou v rodinném prostředí a v semknutém kolektivu. Jak učitelky, tak děti.

Co mateřinka?

Je to naše součást. Děti které chodí do naší školky, tak chodí do školy sem k nám. Ovšem neplatí to u všech dětí. Stává se nám, že do školky dojíždí děti z Tachova, ty pak chodí do školy v Tachově.

Kolik dětí se dostavilo k zápisu do první třídy?

Předškoláků jsme měli čtrnáct, ale k zápisu přišlo dětí devět. Sice nás mrzí, že o děti přijdeme, ale zase na druhou stranu se snažíme pochopit, že když rodiče dojíždí do práce v Tachově, berou s sebou i své děti.

Kdo vás podporuje?

Spolupráce s obcí probíhá velice dobře, stačí se jen rozhlédnout a vidíte, že jsou tu nová okna, zavedeno plynové vytápění, střecha, vymalováno a další. Dále nás podporuje Sdružení rodičů, které pořádá každoročně ples, jehož výtěžek poskytuje na podporu školy.

Máte partnerská města a školy?

Ano, máme dokonce dvě partnerské školy z Německa. Jsou to školy v Gutenecku a Bärnau.

Co byste přála dětem z vaší školy?

Moc bych si přála, aby se sem dětem chodilo tak dobře, jako se chodí mě a cítily se tu jako doma to jest bezpečně a s pocitem důvěry. Je tu úžasný kolektiv, každá z učitelek i provozních zaměstnankyň se snaží dát do toho maximum.