Jakým domácím zvířatům se chovatelé na Bezdružicku převážně věnují?

Převládají u nás králíci, drůbež, pár lidí se věnuje holubům, sem tam někdo exotům, a to ptákům i akvaristice.

Čemu se během roku chovatelé společně věnují?

Každý rok pořádáme dvě výstavy. Jedna je o Floriánské pouti v květnu, tradiční výstava je také na podzim. To už je výstava s oceňováním a sjíždějí se na ni chovatelé z celé oblasti, tedy i z Plzeňska a Karlovarska. Kromě toho bývaly doby, kdy chovatelé pořádali i plesy nebo silvestrovské zábavy. Teď už ale ne. Už o to není tak velký zájem.

Dosáhl váš chovatelský spolek, nebo někdo z jednotlivců, nějakých výrazných úspěchů?

Úspěchy mívali poměrně často mladí chovatelé. Ale je škoda, že od chovatelství odcházejí. I dospělí hodně přestali chovat drobná hospodářská zvířata.

Čím si vysvětlujete, že mladí lidé se přestávají o chovatelství zajímat?

Těžko říct. Ještě před dvěma lety jsme měli dvanáct mladých, teď jsou v organizaci čtyři. Proč, to je těžké, chovatelství podle mého názoru upadá obecně. Asi pro nedostatek času. Věnují se mu převážně starší lidé. I my si mezi sebou říkáme, že jsme zájmový klub důchodců.

Jakým zvířatům se věnujete vy osobně?

My jsme doma vždycky chovali králíky. V chovatelské organizaci jsem já i moje manželka. Ta se zase více věnuje drůbeži, chováme tedy i slepice a kachny. Ale já jsem spíše na ty králíky.

Jaká je spolupráce třeba s radnicí nebo s dalšími spolky ve městě?

Na spolupráci si nemůžeme stěžovat, hlavně, že nacházíme podporu a pochopení u sponzorů, protože bez nich se neobejdeme. Dostáváme od nich ceny na výstavy.