Současný život Plzeňanky Zdeny Hůrkové, která 7. července oslaví devadesátiny, musí být pro mnohé k neuvěření. Bývalá učitelka češtiny a tělesné výchovy chodí ve svém věku až čtyřikrát týdně cvičit. Když má volnou chvíli, vyráží na hory, kde si ale také moc neodpočine. „Miluji Šumavu, to je moje srdeční záležitost. Nejraději mám Dobrou Vodu u Hartmanic. Jezdíme tam s kamarádkami často na horské túry. V průměru ujdeme tak deset kilometrů denně,“ vypráví oslavenkyně. Otázku, zda ji po desetikilometrové cestě náhodou něco nebolí, rezolutně odmítá. „Nic mě nebolí, proč by mělo? Naopak – po túře mám vždy skvělý pocit, že jsem celý den na čerstvém vzduchu, a že dělám něco pro sebe,“ říká dále.

Zdena Hůrková začala po vystudování pedagogické fakulty v Plzni učit češtinu v Plané u Mariánských Lázní na tamní osmiletce. V roce 1953 se vdala, přestěhovala do Plzně a do roku 1963 učila na střední všeobecně vzdělávací škole na Mikulášském náměstí tělocvik. Po skončení mateřské v roce 1967 začala tělesnou výchovu učit na střední ekonomické škole na Masarykovo náměstí. Zdi školy dodnes neopustila. „Když jsem odcházela do důchodu, řekla jsem si, že přece musím ještě někde zúročit své dosavadní zkušenosti. Takže jsem začala předcvičovat tělocvik pro starší dámy na obchodní akademii v Plzni, kde jsem do té doby učila. Cvičím ale také na třech dalších místech po Plzni, takže sportuji tak čtyřikrát v týdnu – v pondělí a v úterý dvě hodiny denně, ve středu mám volno, a ve čtvrtek a v pátek obvykle také po dvou hodinách,“ vysvětluje Hůrková, která ve volném čase ráda organizuje zájezdy s kamarádkami. „Uspořádala jsem jich za život kolem stovky. Všechny byly sportovně laděné, u moře jsme samozřejmě také cvičily,“ dodává.