Tachov – Světce – Vodní nádrž Lučina – Obora – Branka – Dolní Výšina – Svobodka – Halže. Tato trasa je dlouhá zhruba 34 km,d elší část cyklotrasy je z asfaltového povrchu, část tvoří lesní a polní cesta a silnice druhé a třetí třídy. Svou délkou je vhodnější pro trénovanější cyklisty a starší děti.

Vyjíždíme z Tachova směrem na památník Mohyla, ulicí Česká, která nás navede na samý začátek cyklotrasy číslo 2200 (městský cyklistický okruh), kde nám začíná nejhorší povrch cyklotrasy, opět bych doporučovala kolo vést, cesta je polní, rozježděná, plná kamení, štěrku a stavebního materiálu. Zhruba po 400 metrech najedeme již na lepší cestu kolem zahrádkářské kolonie Rokle, která nás přivede na silnici směrem do Světců, kde můžeme odbočit na první zastávku naší cyklotrasy a prohlédnout si druhou největší jízdárnu ve střední Evropě, postavenou knížetem Alfrédem Windischgrätzem.

Dále budeme pokračovat po asfaltové cestě, která je obklopena z obou stran lesem a na levé straně řekou Mží, kolem chaty Liškárna a přijedeme pod hráz vodní nádrže Lučina. Čeká nás stoupání až přímo k hrázi, kde se nám naskytne pohled na vodní plochu Lučiny. Hráz je vysoká 21 metrů, přehrada má plochu 73 hektarů a objem vody 4,4 miliony m3.

Od hráze pojedeme opět po lesní cestě k silnici na Mýto, zde odbočíme doprava na Oboru. Z Obory pokračujeme po příjemné cestě na Branku – Dolní Výšinu a do Svobodky. Členitost terénu, ve kterém je obec položena, hluboké lesy, blízkost přehrady, řeka Mže a Sklářský potok (kde byla moc hezká cyklotrasa a v současné době je zdevastovaná, zničená, zarostlá a neudržovaná) tvoří podle mě nejhezčí krajinný ráz v širokém okolí.

Ve zdejší hospůdce se zastavíme na občerstvení. Před hospůdkou je posezení právě pro nás a cyklisty zde vítají, takže není třeba se na výlet bůhvíjak připravovat.

Skoro budeme v cíli naší trasy, a tak ji zakončíme, pokud nám počasí dovolí, vykoupáním na koupališti v obci Halže. Ze Svobodky se dáme doleva po místní silnici s minimálním provozem, která nás přivede přímo do Halže. První zmínky o ní pocházejí z roku 1479. Vévodí jí kostel sv. Jana a Pavla. V okolí obce je řada mokřadních lokalit, soustředěných kolem některých rybníčků a pramenišť potoků. Vyskytuje se zde vzácná fauna a flóra.

Zhodnotíme–li tuto cyklostrasu, tak z větší části pozitivně. Střídají se zde silnice s malým provozem, jedeme v přírodě, jsou zde výhledy na všechny strany a místy vane svěží čistý vzduch, který po výjezdu osuší naše trochu potem orosené čelo.

Iveta Klačková