Obecní úřad v Kšicích nedaleko Stříbra bude shovívavý, pokud jde o stanovení daně z nemovitostí.
Obce nyní mají možnost zvýšit daň až pětinásobně a vylepšit tak své hospodaření – daň z nemovitosti je ze sta procent příjmem rozpočtu.
„Do konce roku daň upravíme, ale určitě nevyužijeme maximální zvýšení. Nebylo by to vůči občanům fér, jsme malá obec,“ říká starosta František Špelina.
V obci se běžně za rodinný dům platí finančnímu úřadu několik stokorun ročně.
„Někde využili zvýšení daně z nemovitosti kvůli chalupářům, kteří využívají výhody obce, její infrastrukturu, ale jinak nejsou pro vesnici žádným přínosem, obcím od nich neplynou žádné příjmy,“ říká Špelina.

Podle něj se ale ve Kšicích chalupáři chovají stejně, jako usedlíci – pomáhají třeba při brigádách a záleží jim na tom, jak obec vypadá. „Navýšení daní pro chalupáře by ale stejně znamenalo zvýšení daní i pro naše občany, nikdo nesmí být diskriminován, všichni musí platit stejně,“ vysvětlil starosta.
Nižší koeficienty při výpočtu daní z nemovitostí využijí i některá města, třeba Planá. „Zvýšení nebude nijak dramatické,“ potvrdil starosta Karel Vrzala.
Pokud někde občan platil daň pět set korun ročně, může očekávat, že zaplatí zhruba dvojnásobek.
V žádném případě ale nebude platit 2,5 tisíce ročně, což by platil, kdyby samospráva využila maximální koeficient.
Podobně se zachovají i v Tisové, ani tady nechce obecní úřad zatěžovat kapsy občanů. „Bylo by to nelogické, když se jim snažíme ulevit třeba tím, že maminkám v porodnici hradíme regulační poplatky za pobyt ve zdravotnickém zařízení, nebo když přispíváme na pohřebné,“ vysvětluje starostka Marie Čadková.

Obec, která má velký počet chalupářů, je Vranov, v katastru je kolem dvou set rekreačních obydlí.
Ani tady ovšem o dani ještě nemají jasno.
„Problémem se budeme zabývat na zasedání v září, není na to jednotný pohled, “ zmínil zdejší starosta František Soukup.