K tomu přizpůsobují i své finanční možnosti a čas, který chtějí věnovat nakupování dárků pro své nejbližší. Řada z nich do obchodů vtrhne až na poslední chvíli. „Dělám to takhle už řadu let a mám s tím jenom ty nejlepší zkušenosti. Frmol v krámech už není tak velký a i tak jsem to, co jsem potřeboval, sehnal,“ krčí rameny Martin Škoda z Tachova. „Nesnáším ten předvánoční shon a fronty. Lidi chtějí pro sebe urvat to nejlepší a za co nejméně peněz. Nemám ráda tlačenice,“ podotkla Vladimíra Jelínková ze Stříbra.

Také ona nakupuje dárky až na poslední chvíli. „Řídím se při tom intuicí. Zhruba si dovedu představit, komu se co bude líbit. Rozhodně si ale s dárky nedělám těžkou hlavu. A to se samé čekám od svých blízkých. Abych se přiznala, radost mi udělá každá pitomůstka, i ta sebemenší,“ dodala Vladimíra Jelínková. Že by z obav, zda dárkem udělá radost, Milan Řanda z Tachova nespal, to určitě ne.

„Při nakupování jsem bez starostí. Hlavní přece je, že jsem projevil dobrou vůli. Ať si o mém výběru každý myslí, co chce,“ uvedl Tachovan. Zodpovědnější přístup při výběru dárků má drobotina. „Já o tom, co komu koupím pod stromeček, přemýšlím od léta. Nenápadně sonduju u rodičů i u bráchy. Pak zjišťuju, jestli na to vůbec mám. Když ne, snažím si doma přivydělat třeba mytím nádobí. Nebo jdu žebrat k babičce, ta mi na dárky vždycky nějakou tou korunou přispěje,“ směje se dvanáctiletý Jan Říha z Plané.