Den bez tabáku. To je v kalendáři červeně zaškrnuté datum odpůrců této neřesti. Uskuteční se zítra a kuřákům už teď z toho vstávají vlasy hrůzou. „No jo. To je pro mne nebezpečné datum. Manželka na tuto akci každoročně poukazuje a pomalu mi trhá cigaretu od pusy. Přemlouvá mne, abych s kouřením ustal alespoň v tento den. Jí se to říká, když je sama nekuřačka. To zase bude řečí,“ obává se zítřka Martin Holeček z Tachova.

Ale ani propagandistické akce kuřáky od jejich požitku neodradí. „K čemu to vůbec slouží? Jeden den se poukazuje na škodlivost kouření a druhý už to prakticky nikoho nezajímá,“ kroutí nespokojeně hlavou Karel Ledvina. S jeho názorem souhlasí i nekuřáci. „Podobné akce, jako je Den bez tabáku, by měly být častěji. Pokud se škodlivost tímto způsobem připomene jen jedenkrát do roka, tak to podlemne žádný efekt nemá.

A že se organizovaní odpůrci omezují jenom na datum v kalendáři, to je trochu alibistické,“ poukazuje na nedostatek propagandy Jana Záleská. „Ale propagandy je přece dost. Pořád přece při různých příležitostech slyšíme, jak nám i sobě kuřáci otravují život. Hlavně ze strany lékařů uznějí slova varování. A kuřáci je mají dokonce i na cigaretách,“ oponuje Dana Kejvalová. Ať už je propaganda sebesilnější, kuřáky neodradí. „Ani při Dni bez tabáku. U mne to nic nezmění. Akorát se budu celý den klepat nervozitou,“ dodal Holeček.