Šest dětských hráčů (jeden z účastníků se před zápasem odhlásil) do deseti let tak odstartovalo dvouhodinovou hru proti jednomu. Hra byla napínavá. „Měl jsem co dělat, i ten nejmladší hráč dokázal zahrát více než dvacet tahů, přičemž mě zbavil dvou figur. Byl to opravdu silný tým, dlouho to vypadalo nerozhodně. Nakonec mě porazil Samuel, který hbitě využil mé nepozornosti, a tak jsem přišel o dámu," zhodnotil Koukolík.

Skvělí byli podle něj i ostatní hráči. „Je vidět, že je to někdo dobře naučil, dokázali se do hry vložit, přemýšleli a co mě nejvíce překvapilo, že nejdéle se ve hře udržela děvčata Martina a Bára. S Martinou jsem dohrával konec, a to už jsem i svolil, aby jí ostatní pomáhali. Bylo to v závěru dost dramatické," usmíval se Koukolík, který dříve jezdil na podobné soutěže.

„Dnes hraji málo, dům, rodina, dojíždění za prací, už není tolik času, ani soupeřů. Je úžasné, že tady v Černošíně je tolik dětí, co to umí, o královskou hru je v dnešní době malý zájem," dodal Koukolík.

Jediný mladý vítěz, Samuel Čekan ze druhé třídy, nezastíral radost. „To jsem vůbec nečekal. Bylo to takové štěstí, najednou koukám a přehlédl dámu v ohrožení, nemohl jsem tomu uvěřit. Pak už to šlo dobře, měl jsem dost figur na útok," usmíval se mladý vítěz.

Nově na kroužek začal chodit Ondřej Dudek ze třetí třídy, i on si hned simultánku vyzkoušel. „Šachy už trochu umím, teď chci chodit pravidelně na kroužky. Dnešní odpoledne bylo zajímavé, ale ještě se musím hodně připravit a natrénovat," říkal Dudek.

Dvě druhačky Martina Čekanová a Bára Volevská odolávaly nejdéle. „Nepřišlo mi to tak hrozné a těžké, jen se musí víc přemýšlet. Ani trému jsem neměla. I když jsem nevyhrála, jsem spokojená," řekla Bára Volevská.

Pro malé účastníky se už plánuje další rarita. „Na podzim domluvíme tak zvanou hru na slepo, přivezu jednu velmi dobrou hráčku, co to skvěle ovládá, těšte se," řekl závěrem Koukolík.

Martina Sihelská