Kopie vysvědčení jim zamotala hlavu. „Nevím, co si napsat. Asi nebudu mít jen jedničky, napíšu si dvě trojky z českého jazyka a matematiky. Myslím, že bych ještě měl dostat i pár dvojek,“ přemítal nad papírem devítiletý Radek Vašák z Cebivi.

Ani Karolína Matalová z Kokašic se netroufla odhadnout, jaké známky jí čekají. „Mám to takové napůl v českém a anglickém jazyce. Asi si raději napíšu dvojky,“ řekla Matalová, která jde po prázdninách do Stříbra na osmileté gymnázium. Nakonec měla radost.

„Všechny naše tři žačky, které letos odchází z naší školy, musím pochválit. Pilně se učily a dnes si Karolína Matalová, Vanessa Kantnerová a Anna Hrabáčková odnáší na další školy samé jedničky,“ pochválila je ředitelka školy Marie Hackerová. „Dát jim kopii vysvědčení, ať jej zkusí sami vyplnit, je vlastně takové poučení. Dnes si díky tomu všichni uvědomili, jak to musí být pro pedagoga těžké se rozhodnout, pokud je průměr známky trochu mezi,“ řekla ředitelka.

Mezi žáky v Záchlumí jsou také dva s inviduální výukou a jeden, kterého učí doma rodiče. „Myslím, že mám s manželem dost vědomostí a schopností, abychom mohli našeho syna Nathanaela učit doma. Hodně pracujeme s dětmi, víme, jak jim vše vysvětlit. Syn má samé jedničky, takže naše výuka je zřejmě dobrá. Jednou za čas ho sem přivážíme na přezkoušení,“ vysvětlila Michalea Rusňáková z Lestkova.

Své známky některé děti odhadly dobře, jiné si daly raději horší, jen čtyři žáci si dali samé jedničky.