„Řadu tachovských rodičů nepříjemně překvapila informace o tom, že jejich děti mají možnost zakoupit si kratom v automatu umístěném v našem městě,“ informoval starosta Tachova Petr Vrána s tím, že vedení situaci řeší. "Látka v žádném případě není určená pro děti a její volnou dostupnost pro nezletilé nebudeme tolerovat," dodal.
Legislativa ale městu moc nepomůže, není totiž právní rámec, který by mu umožnil takový prodej zakázat. Kratom a jeho volný prodej už několik let řeší i odborníci a zákonodárci, ale ani ti zatím nenašli shodu. Zvažuje se zákaz či výrazné omezení prodeje této návykové exotické látky jménem kratom. Jenže zákaz by mohl otevřít černý trh. Navíc postaví tisíce lidí, kterým jisté terapeutické účinky kratomu pomáhají, do role kriminálníků. Tvrdí to příznivci této látky. Shodují se ale s protidrogovým koordinátorem, že mladistvým to do rukou nepatří. Současný stav s dostupností komukoli a všude je však i podle nich neúnosný, volají po právní regulaci kratomu.
Děti si v Tachově mohou koupit kratom v automatu, město ho chce nechat odstranit
V případě kratomu ovšem nejde o potravinový doplněk ani lék. Proto ho prodejci nabízí jako sběratelské předměty. Stejně je tomu i v prodejním automatu v Tachově. Balíček takové věci se v automatu cenově pohybuje zhruba od dvou set do čtyř set korun.

„Největším problémem jsou kratomové výdejní automaty, které někteří prodejci cynicky staví do blízkosti škol. Kratom mladistvým do rukou nepatří. Ve svém věku ještě nedovedou odhadnout veškerá rizika, která se s jeho užíváním pojí. Automaty musí z ulic pryč,“ sdělil už dříve Deníku ředitel Česko-slovenské asociace pro Kratom Marek Lončík. „Je to přírodní látka. V závislosti na odrůdě a velikosti dávky je užíván pro odbourávání bolesti, na deprese, úzkost, nespavost, pro zbystření smyslů, lepší koncentraci, motivaci, vyšší fyzickou i mentální výkonnost a mírnou euforii,“ vyjmenoval.
Město Tachov připravuje setkání s majitelem prodejního automatu. „Zakázat to nemůžeme, ale z našeho pohledu a eticky s jeho umístěním nesouhlasíme,“ poukázal dále Vrána. Věří, že dojde ke shodě a k nějakému omezení prodeje hlavně směrem k malým dětem.
Jak už dříve Deník uvedl, na Slovensku je kratom zakázaný, u nás není vůbec regulovaný ani registrovaný jako potravina či doplněk stravy. Nachází se v takové šedé zóně, kdy je brán jako sběratelský předmět. V jednotkách gramů působí stimulačně, v desítkách gramů už funguje jako opiát, utlumuje. „V anglofonní literatuře se účinek malých dávek popisuje jako kokain like a ty vysoké jako heroin like. Dovolit nezletilým dětem sbírat takové „sběratelské předměty“ mi připadá opravdu nezodpovědné,“ uvedl pětatřicetiletý lékař a psychoterapeut Vojtěch Prášil z oddělení 3D při Psychiatrické léčebně v Červeném Dvoře na Českokrumlovsku.

V rozhovoru pro Českokrumlovský deník popsal, co kratom je. „Kratom je thajský název, rostlina mitragyna speciosa je poměrně běžný tropický strom, který je příbuzný kávovníku, která také obsahuje spoustu alkaloidů. V tradiční jihoasijské medicíně ho používají dlouhodobě, žvýkají nebo kouří listy. Vaří si z nich i čaje. Do Evropy se ale dostává sušený, podobně jako u čaje mají vyšlechtěné různé kultivary, proto se prodávají i různé typy kratomu. Každý má jinak vysokou hladinu látky mitragyninu. V závislosti na tom se mění i dávka, která způsobí to, co uživatel hledá.“