Téměř do posledního místa zaplněný společenský sál Mže vytvořil opět zcela jedinečnou, po všech stránkách vydařenou slavnostní atmosféru Vánočního koncert.

Na padesát muzikantů, tvořících dechový orchestr mladých ZUŠ Tachov, předstoupilo před tachovskou veřejnost s podmanivým, hudebním programem, který chytil za srdce. A ti, kdo vystoupení tohoto tělesa upřednostnili před jinými večerními aktivitami, rozhodně nelitovali.
Sobotní podvečer to byl vskutku mimořádný. Vyvážený program, krásná hudba z dílen světových i našich hudebních mistrů a celá řada Vánočních koled, při nichž zcela spontánně zpíval i nabitý sál, to vše charakterizovalo další ze zdařilých akcí, pro naše občany.

Po slavnostním úvodu Jakuba Svobody a pod taktovkou uměleckého vedoucího a dirigenta Josefa Kadlece, zazněly sálem tóny Präludia od M.A.Charpentiera, a celá škála nádherných melodií z dílen G.F.Handla, J.de Haana a dalších světových osobností klasické vážné hudby.

Nejen ve znamení hudby se ovšem nesl celý sobotní podvečer. Tak jako každý rok, došlo i na mimořádné společenské události, utvářející soudržnost tohoto kolektivu a jeho sepětí s pozornými posluchači.

V orchestru se tentokrát představili i někteří nováčci, pro něž bylo vystoupení premiérové. A na kvalitě orchestru to vůbec nic neubralo, spíše naopak. Vedoucí poděkoval všem jeho členům za mimořádný přístup ke zkouškám i k samotným koncertům, která jsou časově i jinak velmi náročná, zejména při plnění jejich studijních povinností. Nebyl opomenut ani svátek Lucie, dvěma členkám orchestru byly předány upomínkové dárky.

Ocenění se dočkal i devětapadesátiletý dirigent. V těchto dnech slaví i on své narozeniny. „Dojatý profesor" sklidil ovace na otevřené scéně a obdržel řadu darů nejrůznějšího charakteru, jako ocenění za jeho mimořádný přístup k lidem.

„Hudba je můj život," říká s úsměvem umělecký šéf a dirigent v jedné osobě, Josef Kadlec. „Je to těžká, ale zároveň nádherná práce. Sžít se s lidmi, kteří by za hudbu dali nevím co, se může zdát někomu jednoduché. Tak to ovšem není. Stálo nás to hodně sil, abychom byli tam, kde dneska jsme. Duch orchestru se nedá koupit, ani nijak získat. Ten zkrátka je, a nebo není. Od roku 1982, kdy jsem ho převzal pod svůj „patronát", se událo mnohé. Od nezdarů, k úspěchům. Sjezdili jsme řadu států Evropy včetně Japonska a všude nás provázelo nadšení lidí. Až teprve tady jsme nejlépe viděli, že se nám daří. Ale nejraději hrajeme doma, mezi svými, kteří nás mají rádi a nevynechají jedinou možnost, jak nás vyslechnout," dodal na závěr rozhovoru a odběhl za ostatními muzikanty.

A pak se již sálem rozezněly Vánoční koledy Mir. Císaře, při nichž mnohé oko nezůstalo suché. Jak v úvodu řečeno, zpíval celý sál. Hudba je zkrátka fenomén, který boří mosty mezi lidmi. Nejen u nás, ale i za hranicemi naší vlasti. Dechový orchestr mladých z jednoho z nejmenších okresních měst v republice, všude tam, kam zavítá, dělá svému městu, opravdu čest. Jeho každoroční vystoupení před tachovskými občany a nadšení lidí, které sklízí je tou nejlepší vizitkou, že naši mladí muzikanti dávají do svých nástrojů to nejlepší, co se naučili a co v nich je.

Oldřich Voráček