Nakonec vždy vykouzlí pár slunečných dní, kterým říkáme babí léto. Modré obloze proškrtané bílými šmouhami od letadel neohroženě vládne slunce a odpoledne jsou příjemná a teplá. Ideální čas k vycházce do lesů. Jako barevné ostrůvky jásavě vykukující z monotónní zeleně smrčin jeví se v babím létě bučiny Českého lesa. Nejinak je tomu i v lesích mezi Žďáry a státní hranicí. Ostrůvky se jmenují Ve Skalkách, přírodní rezervace Bučina u Žďáru a Tišina.

Po zelené turistické značce dojdete pohodlně z Prostředního Žďáru po několikráte se „pravoúhle“ lomící cestě až k oplocené Bučině u Žďáru. Smysl plotů u některých lesních chráněných území jsem objasnil již v jarním článku o Broumovské bučině. Nejde o ochranu před turisty, fotografy a milovníky přírody, proto – budete–li se chovat ohleduplně – nebojte se vstoupit do útrob rezervace. Z hlediska vegetačního jde o kyselou bučinu svazu Luzulo – Fagion (v překladu to znamená „bikovou bučinu“, biky jsou travám podobné rostliny z čeledi sítinovité). Z pohledu ochrany přírody pak o ukázku přírodě blízkého lesa, jakýsi porovnávací vzorek, jak by měl vypadat les v nadmořských výškách mezi 700 – 800 metry. Samozřejmě chybí více javorů, jilmy, jedle …

Totéž platí beze zbytku i o rezervaci Tišina. Nemůžete ji minout, dáte – li se od Bučiny u Žďáru bývalou „signálkou“ směřující na sever. Cestou si můžete prohlédnout další bučinu, vysazenou, stejnověkou, na první pohled odlišnou od obou rezervací. Chybí jí kreativita, nahodilost plynoucí ze zákonitostí, pralesovitý vzhled. Ale i za ní bychom měli být vděční. Příroda – dáme-li jí prostor – naše dílo dovede nakonec ke zdárnému konci. Tady si dovolím malou, ale zásadní, poznámku. Od útlého dětství jsem od dospělých slýchával řeči o tom, že správný les je ten uklizený, kdepak popadané stromy, odumírající pahýly a haldy klestu po zemi! Dnes vím, že je tomu právě naopak. Les a jeho „děti“ (rostliny a živočichové) potřebují živiny, úkryty, hnízda, zástin i světlo, tlející listí, vše co nabízí ve svém přirozeném vývoji. A člověk potřebuje z lesa čerpat sílu, energii a inspiraci.

Právě plný inspirace je třetí „ostrůvek“, který při plavbě podzimním lesem

navštívíme. Nechcete – li si zpestřit výlet blouděním podle mapy, vraťte se po zelené značce až na značku červenou a po ní postupujte směrem na Broumov. Po 1,5 km od rozcestí U křížku (dřevěný Annin kříž u skalky) odbočuje cesta vpravo vzhůru do balvanů, skal, k místu „prosvícenému“ žlutooranžovými korunami buků a klenů. Jste na kótě Ve Skalkách. Přejdete – li skalnatý vršek, narazíte na hluboký úvoz. Cesta jím vedoucí vás vrátí zpět k rozcestí U Hubertky, odkud je to co by kamenem dohodil k prvnímu domku Prostředního Žďáru.

I když letošní babí léto je už nenávratně pryč, nebuďte smutní. Listí ještě zcela neopadalo a za rok se opět bučiny na Českém lese vybarví tak, že vás doslova vcucnou a vy se nestačíte divit a kochat. Krásu je třeba pít plnými doušky.

Miroslav Trégler