Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Do stříbrské radnice uhodil blesk, byla přestavěna

Stříbro – Stříbro – PROMĚNY TACHOVSKA díl druhý.

14.9.2010
SDÍLEJ:

Foto radnice z roku 2009.Foto: DENÍK/Martina Sihelská

Pokud tedy začneme naše pojednání o stříbrské radnici, musíme v první řadě zmínit předpoklad, podle kterého se zpočátku místo zasedání městské rady několikrát v rámci města stěhovalo.

Až teprve roku1508, po velkém požáru Stříbra, zakoupila městská rada od vdovy Čapíkové měšťanský dům, který je do dnešního celku radniční budovy zakomponován v levé části předního traktu. Nevylučuje se ale ani úvaha, podle které by levá část mohla být pozůstatkem ne jednoho, ale dvou domů. Tím tedy dospíváme i k poznání, že celý objekt je fakticky složen z několika stavebně i historicky různých „podsložek“. Čapíkovský dům a přilehlou obecní sladovnu přestavěli na radnici roku 1511. Ta byla, podle všeho, korunována blíže nespecifikovanou věží. Už tehdy byla budova vybavena hodinami, přístavby rozšířily objekt o konírnu a šatlavu, k dispozici byla i vlastní studna. Za radnicí se nacházel „bílý pivovar“ produkující bílé pivo. Dále si opět přizveme na pomoc autorskou dvojici Bystrický – Rubášová a jejich skvělou publikaci „Stříbro do roku 2000“. Tam nás strana devětatřicet informuje o tomto. „ Dne 21. června 1588 po úderu blesku vyhořela radnice i sousední dům Petra Chlebnice, který pak obec pro majitelovu insolvenci převzala. Shořela radniční věž se dvěma zvony a dvěma cimbály a dále radní síň, přičemž městské písemnosti, tzv. archiv, se zčásti podařilo zachránit. Následovala pětiletá obnova vedená plzeňským mistrem Albrechtem Grysonem, po níž budova dostala podobu, v níž se, s několika drobnějšími změnami a doplňky, dochovala dodnes jako jedna z našich nejkrásnějších radnic a reprezentant nastupující pozdní renesance v Cechách. Byla vybavena dvěma novými cimbály, z nichž jeden měl český nápis z roku 1588, druhý německý z roku 1615.“

Na doplnění dále jen útržkovitě. Roku 1589 zahájena již zmíněná obnova. Ta zahrnovala i výstavbu hlavní věže (zbarokizovaná roku 1748), osazení opravených hodin (až do roku 1724 opatřených tzv. českým 24 hodinovým ciferníkem). A Jan – malíř z Plzně, „vyrejsoval“ sgrafita. Ta však byla v roce 1882 v tak špatném stavu, že při obnově v letech 1883 – 1888 (viz dále) musela být jejich původní podoba jen odhadována, což nakonec vídeňská památková komise, se silným skřípěním zubů, musela vzít na vědomí. Roku 1853 ještě došlo k přístavbě (od základu) celého jižního křídla, zatímco zahradní pavilonek zdobí jižní radniční zahradu od roku 1811.

Pochopitelně, že od generální přestavby v 16. století až do zahájení komplexní opravy v roce 1988 průběžně docházelo k dílčím úpravám, přestavbám a údržbám – ne vždy šťastným a mnohdy dokonce likvidujícím historické stopy minulosti. S potěšením lze však konstatovat, že právě posledně zmíněný zásah do objektu se dle možností pokusil navrátit radnici její původní historickou podobu. Dobrá věc se podařila a 9. září roku 1997 se první dům obce, číslo popisné 1, stal skutečně důstojným reprezentantem Královského horního města Stříbra. Dík za to si zaslouží především vysoce odborně zpracovaný projekt a jeho autoři stavební organizace, která se na realizaci podílela a nelze opominout ani objednavatele, tedy město Stříbro. V neposlední řadě pak nutno vzpomenout i otázku finančního zajištění celé akce. Podrobné informace k celé záležitosti naleznete také v Historickém věstníku Stříbrska číslo 2.

Na závěr tohoto stručného historického průřezu si můžeme uvést i nějakou kuriozitku. Pohlédneme-li od zahradního pavilonku podél průčelí radnice, nemůžeme přehlédnout fakt, že bližší polovina stěny do náměstí se poměrně silně odchyluje od toho, co by ukázalo závažíčko zavěšené na provázku, odborně zvané olovnice. (Náklon je pochopitelně v tom dramatičtějším směru.) K obdobnému úvaze nás přivede i pohled na samotnou hlavní věž. Zvláště silný pocit, že „je cosi nakloněného ve státě dánském“ …pardon „nad náměstím stříbrským“ vyvolává v tomto případě pozorování ze severozápadního směru například z Alešovy ulice. Zmíněné anomálie zmiňuje i restaurátorská zpráva, vyhotovená po dokončení generální opravy roku 1997.

A ještě snad připojím komentář přímo k uvedeným snímkům. Kvalita černobílého nedatovaného obrázku je sice silně poznamenána časem, přesto lze odvodit, že průčelí radnice je sgrafit prosto, alespoň ve smyslu podoby jakou známe dnes. Z toho lze odvodit, že ležérně relaxující skot tudíž oživuje stříbrské náměstí před rokem 1883.

Oproti tomu ku 27. dni měsíce dubna roku 2009 zdobí naší radnici velkolepá sgrafita, která z ní činí (cituji průvodní text z jakéhosi nástěnného kalendáře) „nejkrásnější radnici v Československu“. A s tou by odér hověziny poněkud neladil.

Milovníci historie bych rád nasměroval také stránky, ketré obsahují k danému článku více obrazového materiálu. Jde o tyto stříbrské stránky. www.starestribro.cz.

František Samec

14.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Rybáři ve čtvrtek od rána připravovali vše potřebné, aby výlov byl úspěšný
12

FOTO: Teplé počasí o den posunulo výlov Regentu

Snímky z utkání Lom - Konstantinovy Lázně.
9

Lídři nezaváhali, Chodský Újezd i Lom nadále vládnou

OBRAZEM: Měli byste opravit Míčovnu, vzkázal prezident v Horšovském Týně

Horšovský Týn – Jedinou oficiální zastávkou prezidenta Miloše Zemana na Domažlicku při nynější návštěvě Plzeňského kraje byl čtvrteční osmdesátiminutový pobyt v Horšovském Týně.

FOTOGALERIE: Dva autoři vystavují v muzeu

Černošín – V černošínském muzeu byla zahájena výstava fotografií Moniky Šavlové z Kladrub a Štefana Kučíka ze Stříbra.

SLEDUJTE ON-LINE: Prezident Miloš Zeman diskutuje s občany v Horšovském Týně

Plzeňský kraj - Sledujte s Deníkem návštěvu prezidenta v kraji. 

FOTO: Města si po čtvrtstoletí znovu potřásla pravicí

Stříbro – Spolupráce mezi městy Stříbro na české straně a Vohenstrauss na německé straně, trvá už několik desetiletí. Ta oficiální, na základě smlouvy o partnerství, pak 25 let. A právě tu chtěli zástupci obou měst stvrdit společným přátelským setkáním.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení