Podle představitelů některých obcí přestávají být černé skládky tak palčivým problémem, jak tomu bylo ještě před dvěma, třemi roky. Objevují se již sporadicky, včas na ně upozorňují místní občané. Napomohla i skutečnost, že ve většině obcí mají sběrné dvory, kam mohou lidé odevzdávat odpad zdarma.

Starostové k tomu říkají, že bylo třeba lidi vychovávat, být důslední a třeba si na ty, kteří skládky zakládají osobně došlápnout. Naopak v Tachově, kde se lidé mohou chovat více anonymně, problém přetrvává.

„V obci žije poměrně dost nepřizpůsobivých lidí, kteří si přivydělávají například sběrem železného šrotu,“ uvedla starostka Starého Sedliště Jitka Valíčková. „Rozebrali například starou pračku, co šlo, to dali do sběru, ostatní vyhazovali na černé skládky. O jejich lokaci jsme se dovídali od myslivců a dalších občanů obce. V některých případech to došlo tak daleko, že bylo nutné přivolat i policii. Poslední rok, dva je situace lepší, všechny černé skládky se nám podařilo zlikvidovat. Nyní to řešíme tak, že bezprostředně po nahlášení jdeme za konkrétními lidmi, kteří nepořádek dělají a důsledně trváme na okamžitém odstranění.“

Staré Sedliště možná doplácí na to, že nemá vlastní sběrný dvůr. „Zatím jsme to na zastupitelstvu neprobírali, ale jeho zřízení zvažujeme,“ řekla starostka. Jdou cestou jednorázového svozu velkoobjemového a nebezpečného odpadu, což je ročně stojí řádově sedmdesát tisíc korun.

Ani Třeměšné nemá vlastní sběrný dvůr, nejbližší je v Bělé nebo v Boru. „Máme ale celoročně na velkoobjemový odpad přistaveny dva kontejnery. Když jsou plné, na náklady obce je odvezeme. Krom toho pořádáme dvakrát do roka svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu. Stojí nás to kolem čtyřiceti tisíc korun,“ řekl starosta Ladislav Kletečka. Ani v Třemešném a okolí prý nemají zásadní problémy s černými skládkami. „Jednu jsem teď zjistil u Nové Vsi, tak to budu řešit. Jsem ve funkci krátce a za tu dobu jiný problém nebyl. Je to v lidech, musejí se vychovat. Myslím, že už se naučili, jak s odpady nakládat,“ dodal Kletečka.

Stejného názoru je i starostka Tisové Marie Čadková. „Máme vlastní sběrný dvůr. Lidé se ho naučili využívat tak, že jsme mohli zrušit jednorázové svozy. Lidé při nich už nic neodevzdávali, protože si v průběhu let vyklidili postupně sklepy, dvorky i půdy. S černými skládkami problém nemáme,“ řekla. Tu poslední, která byla u Andělského rybníka, zlikvidoval zhruba před půl rokem majitel pozemku, kterým je Pozemkový fond ČR. Skládku podle starostky ale nezaložili místní občané, všechny stopy vedly do Starého Sedliště.

„Sem tam se nějaká černá skládka objeví, ale je to mnohem lepší než před pár lety. Přesto se objevují. Jejich likvidace je drahá, zvlášť když musíme použít techniku. Lidé se naučili využívat sběrný dvůr. Rozhodně pomohlo i to, že jsme ho otevřeli také v sobotu a umístili do něj kontejner na velkoobjemový dopad. Ten mohou odevzdávat občané zdarma, podnikatelé za úplatu,“ uvedl starosta Černošína Miroslav Plincelner. Také zde už neorganizují jednorázové svozy velkoobjemového odpadu.

„Přestože máme sběrné dvory hned dva, přestože stále organizujeme jednorázové svozy velkoobjemového odpadu, černé skládky stále vznikají a na jejich likvidaci ročně vynakládáme několik set tisíc korun,“ posteskl si starosta Tachova Ladislav Macák.

„Nerozumím tomu. Lidé to mají ve sběrných dvorech zdarma. Přesto naloží odpad do auta a odvezou ho i několik kilometrů polní cestou plnou děr za město na černou skládku. Jedna taková téměř trvalá a obvykle největší je u bývalé uranové šachty Vítkov. Tu jezdíme likvidovat několikrát do roka,“ řekl Macák. Ale i on připustil, že se situace zlepšila. V minulých letech bylo černých skládek v okolí Tachova mnohem víc.