„Účastnili se představitelé Tachova, obcí, Plzeňského kraje, organizace a firmy, které nás podporují,“ uvedla za hospic Lucie Davidová. Nejedná se o zcela nový subjekt, do nového kabátu se oblékl tým původní chebské pobočky Hospice sv. Jiří. „Na začátku roku jsme měli na vybranou, zda se osamostatnit, nebo zůstat pod hlavičkou Hospice Sv. Jiří. Řekli jsme si, že bude lepší, když vše budeme řešit sami, v rámci okresu a kraje. Chtěli jsme být místním lidem nablízku. Pokračujeme dál v poskytování služeb domácí paliativní péče, sociálním poradenství i v půjčování kompenzačních pomůcek,“ řekla Deníku ředitelka Monika Kotenová. Pro nové klienty se nic nemění, rozsah služeb, podmínky péče zůstávají. Nové je logo se sluncem a mottem Být doma, když slunce zachází.

Miroslav Rada z Přimdy chová přes čtyři desítky různých plemen králíků.
Strakatí králíci z Přimdy přivezli z výstavy zlatou medaili, první v historii

 Podstatou domácího hospice je poskytnout služby nevyléčitelně nemocným, nebo pacientům v terminálním stadiu nemoci, ale i jejich blízkým a pečujícím. „Zprvu se nám většinou ozve člen rodiny, že potřebují s péčí pomoci. Klient i pečující si přejí zůstat společně doma v kruhu rodinném. Na základě informací se tým rozhodne, zda je žadatel indikovaný do paliativní péče a zda máme kapacitu ho přijmout. Rodině poté nabízíme komplexní službu a čtyřiadvacetihodinovou pohotovost i zapůjčení kompenzačních pomůcek. Službu drží sestřička spolu s lékařkou, sestry jsou připraveny kdykoli vyjet a pomoci. Dojezdová doba je však do hodiny. Klienti jsou z Tachovska, okrajově i z Domažlicka, pečovali jsme i v okrese Plzeň-sever. Telefonické konzultace poskytujeme kdykoliv, s rodinou jsme v kontaktu denně,“ vysvětlila princip služeb Davidová. Tým tvoří sedmnáct lidí. Mezi nimi je psycholožka, kaplanka, technik na rozvoz a servis kompenzačních pomůcek, lékařky, sociální pracovnice, sestřičky. Všichni odvádí velmi náročnou práci. „Nejvíce nás vždy zasáhne péče o mladší klienty. Nebo když v rodině dojde k nějaké další traumatizující události. Při práci využíváme supervize, pastoraci i psychology. Těžké záležitosti je potřeba probrat, aby se člověk zklidnil a mohl pokračovat v práci. Zároveň můžeme mluvit i o věcech, které nás přesahují. Pozitivní je pak i dobrá zpětná vazba, kterou máme. U klientů zažíváme velikou vděčnost, že mohou být doma a nemusí v těžkém stavu dojíždět do zdravotnických zařízení. To nás nabíjí,“ uvedla Davidová.