Důvod je jednoduchý. Pokud chceme čerpat dotace na naši činnost, na obhospodařování naší půdy, máme stanovenou povinnost pět procent orné půdy osít určitými plodinami bez tržní produkce. Jedná se o zakládání úhorů a biopásů, které přispívají k rozvoji biodiverzity, zjednodušeně řečeno je to zajištění rozmanitosti přírody – zemědělsky obdělávaných polí - ze strany zemědělců. Prostě musíme založit plochu s různými druhy rostlin,“ vysvětluje Moravec.

Zdroj: Deník/Monika Šavlová

Dle jeho slov se osévá nejenom svazenka, ale například také pohanka či slunečnice. „To jsou komponenty tzv. medonosných úhorů, které my volíme ve prospěch včel," upřesňuje.

O tom, co zemědělec ze stanovených plodin zaseje, rozhoduje on sám. „Někde oseji jen pás pole, jinde, kde vím, že hrozí poničení úrody divokou zvěří, seji pouze tento porost a nechávám prostě na zvěři, jak s ním naloží,“ říká zemědělec.

Přestože pro čerpání ostatních dotací je toto podmínkou, na uvedené osevy úhorů tyto náklady zemědělcům nikdo neuhradí. „Dotace prostě není zadarmo, jak si mnozí myslí,“ říká Vladislav Moravec, který obhospodařuje pozemky v okolí Stříbra, družstvo na Černošínsku a Erpužicku.

Nový most přes Hamerský potok mezi Zadním Chodovem a Chodským Újezdem.
Uzavírka silnice z Chodského Újezda do Zadního Chodova skončila

Svazenka vratičolistá roste rychleji než jiné povinně oseté plodiny, dobře snáší sucho, proto je již od poloviny června vidět na polích především ji. Rozmnožuje se semeny, které však ve Střední Evropě většinou zimu nepřežijí a zmrznou, proto se ve volné přírodě rozšiřuje jen minimálně. Postupně na polích pak dorůstají další rostliny, takže je potrava pro hmyz, zejména včely, zajištěna po celé potřebné období.