V katastru obce Branka na Tachovsku byla vybudována v posledních týdnech nová fotovoltaická elektrárna. Ta stojí ale na území Chráněné krajinné oblasti Český les. „Jak je možné, že se v Českém lese zřídila fotovoltaická elektrárna, když se tam jinak nesmí stavět skoro nic,“ obrátil se na Deník s dotazem čtenář, který se podepsal jako Enterteiner (jeho jméno je redakci známo).

Podle dotčených orgánů, které se vyjadřovaly k výstavbě, je ale věc naprosto v pořádku a vyhovuje všem zákonným předpisům. „Naše obec se k záměru výstavby této fotovoltaické elektrárny vyjadřovala,“ potvrdil Deníku starosta obce Halže František Čurka. „Zastupitelstvo obce vydalo souhlas se stavbou, protože neodporuje našemu územnímu plánu. Ten počítá s využitím tohoto území pro výrobní účely. Neměli jsme důvod nesouhlasit. Elektrárna stojí v areálu bývalé vojenské roty a pozemek má soukromého vlastníka,“ vysvětlil důvody souhlasného postoje obce starosta Čurka.

Solární elektrárna, která je již zkolaudována, bude uvedena do provozu již brzy. Deníku to uvedl František Gajda, zástupce firmy Solar, investora stavby. „Tato fotovoltaická elektrárna je zkolaudována a v plném provozu bude během měsíce října,“ vyjádřil se k věci Gajda. Podle něj neměla Správa CHKO Český les výrazněji přísnější podmínky ohledně lokace elektrárny. „Ze strany Chráněné krajinné oblasti Český les byly požadavky na dodržení některých postupů při výstavbě této fotovoltaické elektrárny v Brance u Tachova a na výsadbu konkrétních typů zeleně v areálu,“ dodal Gajda.

Také správa CHKO Český les prý neměla důvod vydat negativní stanovisko k výstavbě této sluneční elektrárny. Deníku to sdělil její ředitel Jindřich Horáček. „Neexistuje právní důvod, kvůli kterému bychom vydali zamítavé stanovisko,“ sdělil Horáček. „Záměr investora není v rozporu s územním plánem obce Halže. My jsme jen mohli vyžadovat určitá specifická opatření. Například jsme požadovali odstranění žiletkového drátu z vrchní části plotu a výsadbu zeleně z výhledové strany od Branky. Tato liniová výsadba by měla obsahovat keřové i stromové patro,“ uvedl dále ředitel Horáček.

„Pokud by se uskutečnila výstavba jiné elektrárny na území naší chráněné oblasti za stejných podmínek jako tato, neměli bychom důvod vydat z naší strany nesouhlasné stanovisko,“ uvedl závěrem Horáček.

Elektráren s fotovoltaickými články vzniklo v posledních dvou letech na Tachovsku několik desítek. Některé v průmyslových areálech, jiné na okraji obcí či měst, řada z nich také na zemědělských pozemcích. Některé projekty fotovoltaických elektráren se zatím nerealizovaly. K největším stavbám tohoto druhu (s investicí zhruba tři miliardy korun) měla patřit elektrárna na stohektarovém soukromém pozemku u Boru. Po několika prezentacích a nabídkách různých, hlavně finančních výhod pro město nakonec investor nepožádal zastupitelstvo o hlasování o zadání změny územního plánu, kterou byla možná výstavba elektrárny podmíněna. Investiční záměr tak byl pozastaven.