Oproti loňskému roku vyrazil letos na dalekou cestu sám, jeho „mechoš“ a parťačka Pavlínka ho z pracovních a studijních důvodů nemohli doprovodit. „Bylo nás tam naštěstí více Čechů, tak jsme si trochu pomáhali. Ale na většinu nezbytností jsem byl sám, takže to byl chvílemi záhul,“ přiznává jezdec, který už na podzim výrazně změnil svoji image, takže ho mnozí jezdci nemohli na první pohled ani poznat. Z vousatého, zarostlého divocha je oholený, ostříhaný chlapík, který celou zimu tvrdě cvičil a trénoval, aby byl na letošní mistrák pořádně připraven. Několikafázový každodenní trénink se vyplatil.
Po středečním prologu na umělých překážkách v centru města Zlatibor, který se mu vůbec nepovedl tak, jak by si býval představoval, startoval ve čtvrtek v 8 hodin ráno ze sedmatřicáté pozice. „Musel jsem se prodírat dopředu, celý den lilo a byla zima. Nic příjemného,“ líčí průběh prvního závodního dne závodník. V průběhu 75 km se mu za 5 hodin a 14 minut podařilo prokousat na 21. pozici. „Do depa jsem dorazil hotovej, ale přesto jsem se cítil podstatně líp než vloni,“ hodnotí sám sebe Nedvěd. Druhý den pořadatelé zkrátili trať, závodníci v náročném terénu národního parku Gora, plném prudkých stoupání, výjezdů a sjezdů mezi obrovskými kameny, absolvovali „jen“ 103 kilometrů. „Byl to opět masakr, ale podařilo se mi posunout na 17. pozici. Spát jsem šel s tím, že bych se rád dostal ještě na vyšší příčku, ale moc jsem tomu upřímně nevěřil,“ říká o druhém závodním dnu#24 Václav Nedvěd.
Sobota jezdce přivítala slunečným počasím. To, co jeden den pořadatelé na kilometrech ubrali, druhý den přidali. Pinďa měl bohužel chvíli po startu smůlu, prorazil obě pneumatiky, a tak dojel do prvního servisního pointu. Zde obě kola vyměnil a pokračoval dál. „Překvapivě to šlo poměrně dobře, moc jsem neztratil,“ říká. V poslední závodní části zvládl i přes defekt ujet 75 kilometrů za tři a půl hodiny, zrychlil a stal se po prvním závodě seriálu čtrnáctým nejlepším jezdcem hard endura světa.
„Vloni jsem to tu doslova nenáviděl, protrápil jsem se, sáhl si na dno a pořadatelsky to byla pro jezdce tragédie, nic pořádně nefungovalo, nechali nás jet v naprosto brutálních podmínkách. Letos ale musím pořadatele pochválit, GPS fungovala, vše šlapalo tak, jak by na mistrovském závodě mělo. Vyhnula se mi dehydratace i střevní problémy, fyzicky jsem se cítil dobře,“ hodnotí Nedvěd srbské závody, kterých zúčastnilo kolem 250 závodníků z celého světa.
Letošní seriál FIM HARD ENDURO se bude konat v sedmi kolech, Nedvěd se však chystá už jen na tři. V červnu vyrazí na legendární Red Bull Erzbergrodeo do Rakouska, kde si před třemi lety nehezky zranil prst na ruce, a i přes vyčnívající kost dojel v první padesátce. V červenci vyrazí do Abestone, kde si pro změnu předloni zlomil nárt a prst na noze, a i přesto první padesátku nejlepších jezdců světa neopustil. Poslední závod, který ze seriálu plánuje jet a který bude zároveň posledním závodem letošního mistrovství, by měl absolvovat na podzim v Německu. Jedná se o další diváckou lahůdku, která je pro mnohé jezdce noční můrou, MX24 GetzenRodeo.
