„K výměně kotle jsme museli přikročit již z několika důvodů. Využívání služeb naší fary se neustále zvyšuje a objekt navštíví přes tisíc lidí ročně. Museli jsme zrekonstruovat všechny místnosti v objektu. Předešlý kotel už výkonnostně nestačil na vytápění všech místností. Dalším důvodem bylo ekologičtější řešení, protože kotel uhlí zplynuje a efektivnost je tak téměř stoprocentní. Třetím důvodem byl větší komfort a lepší přizpůsobení se k chodu fary," řekla Deníku členka komunity Markéta Frouzová.

V přízemí fary je velká chodba, ze které se dostaneme do černé kuchyně, společenské místnosti a kaple. Dále se odsud dá dostat do prvního patra, kde jsou umístěny byty pro členy komunity. Všechny místnosti mají vysoké stropy, někde kolem čtyř metrů „Vytopit takový objekt není jednoduché, místnosti jsou velké a stěny široké a kamenné, navíc do sebe vstřebávají velkou část tepla. Každý rok jsme tak museli vynaložit velkou část peněz na nákup briket. Doufáme, že nový kotel obstojí a podaří se nám náklady spojené s vytápěním snížit," dodala Frouzová.

Holostřevská fara se prezentuje širokou škálou akcí pro veřejnost, kdy za zmínku stojí například hudební festival Holostok, nebo několikadenní vzdělávací semináře pro veřejnost. Fara také nabízí pobyty pro mládež, kterých využívají především skautské oddíly, ale také jiné organizace pracující s mládeží. „Zájemcům je k dispozici kuchyně s veškerým vybavením, sociální zařízení, společenská místnost a samozřejmě také rozlehlá farní zahrada," uvedla členka komunity.

Fara by snesla ještě několik kosmetických úprav. „Shánět peníze na investice do fary je složité, troufám si říct, že až téměř nemožné. Každopádně se nám povedlo odvést pořádný kus práce. Dokázali jsme faru nejen opravit, ale dát jí i tvář a ducha," dodal Robert Elva Frouz, předseda sdružení Komunita Noe.

Lukáš Hilpert