Snad v dětství ovlivněn večerníčkem o dědovi Lebedovi, který šel na všechno s námořnickou rozvahou, snad pohádkovými kouzelnými dědečky, kdy ani jednomu nechyběla fajfka mezi zuby, bych si i já přál jednu takovou na stará kolena vlastnit. Kde by bez ní byl slavný otec Klabzuba? Ten ji jednou dokonce překousl, a to když jeho kluci dostali gól od Australanů na 1:0. Sherlock Holmes by bez ní možná dodnes řešil záhadu zamčeného pokoje a severoameričtí indiáni by bez dýmky míru neukončili ani jedno nepřátelství. Náš ministr zahraničí by bez ní možná nepodepsal žádnou mezistátní smlouvu a můj rodinný známý, lékař, by bez ní možná neurčil diagnózu. Náš šéfredaktor by bez ní čas od času neprovoněl redakci a můj kamarád Honza si bez ní nedovede představit nedělní odpoledne. Vím, že kuřáci umírají předčasně, ostatně to píšou na každém balení tabáku, ale není nad to si v klidu sednout, napěchovat, zapálit, labužnicky potáhnout a začít mudrovat. Kde bychom asi byli bez dýmky?