Začalo se tím, že tisíce úředníků přešly z jednoho úřadu do druhého. Pokračovalo se výměnou softwaru a způsobem vyplácení dávek. To vše mělo, podle tvrzení „těch nahoře“ ušetřit peníze. Chci jim věřit. Chci věřit, že to politici i nejvyšší úředníci mysleli dobře, že jejich cílem bylo opravdu zjednodušení práce lidí v „terénu“. Zatím však reforma docílila toho, že jsou naštvaní úředníci i příjemci dávek. A peníze zatím k mnoha lidem ještě nedoputovali. Nedivím se pracovníkům úřadů, že jsou naštvaní. Pracovat se systémem, který nefunguje spolehlivě, určitě není nic příjemného. Ale co je nejhorší, že úředníci z obav o zaměstnání se mnohdy bojí o problémech mluvit. Jako bychom nebyli už více než dvacet po Sametové revoluci. Panské manýry na vysokých postech stále ještě nevymizely. Takže je možná nejvyšší čas oprášit si rčení z dob minulých. Ano, jsme pro kritiku. Kritika musí být. Ale konstruktivní, soudruzi! Za ta slova, jak si mnozí pamatují, se dalo schovat opravdu mnoho.
