Komu smrdí práce…

JAROSLAV VESELÝ

Úřad práce nabízí 900 volných míst, a firmy přesto nemohou sehnat zaměstnance. Sadaři zase marně lákají brigádníky na sklizeň ovoce. Možná kdyby pro ně ráno přijeli domů, dovezli je na plantáž, v deset jim přivezli svačinku, ve dvanáct oběd a po šichtě je zase odvezli domů. Pak by snad měl kdo česat. Divím se, že je problém sehnat partu dvaceti pracovitých česáčů, denní výdělek pět, šest stovek není zas tak málo. Divím se, že někdo hnije doma za sedm tisíc podpory, když ve fabrice by měl dvojnásobek. Každý měsíc vidím žebravé zástupy údajně sociálně slabých, kteří přišli s nataženýma rukama na městské úřady. Neměl by je někdo přinutit, aby si povinně našli alespoň nějakou obživu? Třeba sezónního charakteru? Reforma veřejných financí slibovala pád na životní minimum2020 korun pro toho, kdo je déle než rok bez práce. Toto opatření se však už nevztahuje na toho, kdo má v péči dítě do dvanácti let. Tedy asi na valnou většinu osob, co si chodí pro dávky a nepracují…

Glosované téma najdete zde

 

Klid, pohoda,idylka…

JOSEF HOLEK

V Konstantinkách vytváří svá sochařská díla pět umělců. Každý má své místo pod altánkem a právě tam vytváří své sochy, které jsou z dřeva. Přijdete do parku a slyšíte ťukání dlát a krátký řev motorových pil. Po chodnících se procházejí lázeňští hosté, zastavují se se sochaři a probírají s nimi technologii výroby díla. Ti jim samozřejmě ochotně poví, co vzejde z kusu kmene a oni jen fascinovaně naslouchají. V parku je ticho a naprostý klid. Idylická nálada dotváří kulisu lázeňského dne. Problémy všedního dne tam nikoho netíží.

Glosované téma je zde

Lepší by bylo náměstí bez aut

JAROSLAV VESELÝ

Dohadovat se s radnicí o tom, kde se parkovat může nebo ne, nepovede k ničemu. Stejně tak, jako jiným lidem nepomohlo dohadování nad jinými záležitostmi, mnohdy i důležitějšími. Nejlepší by bylo vytěsnit z náměstí všechna auta, a udělat záchytné parkoviště jinde. Tento návrh ovšem také není bez chyby. Na náměstí sídlí pošta, banky a policie, pochybuji, že se vzdají vyhrazených míst.

Glosované téma je zde

Kdo bude umět běhat?

JAROSLAV VESELÝ

Když vezmu v úvahu zdravotní stav populace, obávám se o budoucnost soutěží, jako je ta právě skončená ve Stříbře. Ubývá rochlonožků, zato přibývá cvalíků. Dnešní mladí od 18 do 30 let možná lépe zvládnou instalovat Windows XP, než uběhnout v dobrém čase šedesát metrů. Pořadatelé soutěží v požárním útoku za pár let zřejmě budou jako výsledné časy vyhlašovat ty, které dnes stačí tak akorát na poslední příčku. Není to přitom ani tak vina životosprávy, jako spíše omezených možností sportovat a drahých permanentek. Stadion má otevřeno pro veřejnost jen pár hodin týdně, hodina v posilovně stojí stovku, do haly vás zdarma taky nikdo nepustí, dát kluka na fotbal nebo holku na basket stojí s dopravou na tréninky aspoň tisíc korun měsíčně. Za takových podmínek se pak tloustne jedna radost…

Glosované téma je zde

Proč jim vadilo pastelkovné?

VÁCLAV ŠIMEK

O zrušení pastelkovného se z teplých kanceláří poslanecké sněmovny rozhodovalo pánům poslancům lehce. Mít dnes dítě školou povinné je ale pro většinu obyčejných lidí s příjmy jen okolo deseti tisíc čistého docela velká rána. Je pravdou, že takto ušetřili státnímu rozpočtu několik stovek milionů korun. Kolik by však ušetřili naši mocipáni, kdyby poctivě dělali svoji práci. Nezlobte se na mě, ale kdybych já se rok radil, než napíšu článek do novin, asi byměšéf už dávno vyhodil…

Glosované téma je zde

Komu vyhovují cizinci?

JAROSLAV VESELÝ

„Zaměstnáváním agenturních dělníků doplňujeme mezery ve stavu kmenových zaměstnanců, bez nich bychom nebyli schopni zajistit pružnost výroby a uspokojení požadavků našich zákazníků, nemohli bychom ustát boj se silnou konkurencí…“ Bla, bla, bla… Tohle vám bude tvrdit devět z deseti ředitelů firem na Tachovsku. Pravda o agenturních dělnících je ale někde jinde. Firmy je mají rády, protože už nejsou nijak motivované zlepšovat podmínky pro zaměstnávání Čechů. Češi si osvojili v uplynulých letech nepříjemný zvyk – začali se chovat vůči zaměstnavatelům asertivněji. Pokud jsou nuceni chodit do práce o víkendech a svátcích, pokud musejí plnit tvrdé normohodiny, domáhají se logicky i zvyšování platu. A to ředitelé usazeni v pohodlných židlích a klubových sedačkách neradi slyší. Reptající nespokojený dav dělníků zní nelibě uším, přivyklým z dokonale odhlučněných kanceláří leda tak na bzučení klimatizace. Proto firmy raději najímají mlčenlivé výpravy nuzných cizinců, kteří hrubší zacházení i každoměsíční almužnu zatím považují za snesitelné…

Glosované téma je zde

Potřebujeme funkční špitál

JAROSLAV VESELÝ

Obyvatelům Tachovska, kteří jsou už pět let bez své nemocnice, je úplně jedno, kdo zkrachovalý plánský špitál koupí. Jestli Západočeská nemocnice, Vadlejch, Micka, nebo jiný šíbr. Taky je jim lhostejné, kolik 147 věřitelů od nového majitele dostane, jestli 46, nebo 38 milionů. Nejdůležitější je pro ně nabídka zdravotní péče. Zda se bude ve špitálu znovu operovat, jestli se tu bude rodit. Řeči o nutnosti provozovat jen ziskové obory se krásně poslouchají. Ale tyhle tlachy vypouštějí z úst lidé zdraví, kteří nikdy nemuseli čekat na vyšetření v zasmrádlé chodbě staré stodské nemocnice. Lidé by měli přitlačit na svoje zákonodárce, starosty, a zastupitele, aby zkusili rozsah služeb ovlivnit. Mohou začít u Svazku obcí, který se stal dobrovolně garantem znovuotevření plánské nemocnice. Když už špitál nedokázal koupit, mohl by se postarat, aby v areálu plánské nemocnice nebyly poskytovány pro zdraví postradatelné úkony. Lázeňskou péči kvalifikovaněji poskytnou lázeňská města, masáže a plastické operace ať si ponechají jinde. Tachovsko potřebuje očaře, ušaře, chirurga, internistu, nebo dalšího psychiatra.

Glosované téma je zde

Každá sranda něco stojí

VÁCLAV ŠIMEK

Rok s rokem se sešel a my jsme opět o jedny slavnosti starší. Podle mého to byly jedny z kategorie těch vydařenějších. Nejenže se po několika letech naštěstí umoudřilo počasí, a nebylo ani vedro ani děšť, ale pořadatelé připravili pro obecenstvo zajímavý a bohatý program. Mohli jsme vidět skupiny historického šermu a tance, divadelníky, hudebníky. Párky se opékaly, pivo teklo proudem, ve stáncích se nabízelo všelijaké zboží. Prostě paráda. Zaslechl jsem názory, že vybírání vstupného na sobotní program na náměstí nebylo správné. Nechci o tom diskutovat. Jen vím, že každá sranda něco stojí. Tak se rozhodněme. Buď budeme mít slavnosti, které táhnou lidi i jiných měst, nebo už nikdy nebudeme muset platit za to, že se odpoledne projdeme po náměstí.

Glosované téma je zde

Za dobrotu na žebrotu?

MILOŠ NĚMEC

Podle toho, jak naplněné jsou domovy pro seniory v celé naší republice soudím, že většina potomků si hlavu s budoucností svých rodičů příliš neláme. Co na tom, že jim dali život? Teď už jsou stejně jenom na obtíž. Ale vždyť si o pobyt v domově řekli sami! Jako bych slyšel lidi, kteří takto obhajují vlastní pohodlnost. Takoví by si ale měli uvědomit, že s nimi později stejně zase naloží jejich potomci. Bude se jim to líbit, nebo budou děti přemlouvat, aby je nechali dožít doma? Když to shrnu, vůči našim rodičům tohle všechno není fér. Vypiplali nás, a jenom díky jim a jejich penězům se z mnohých z nás stali doktoři, inženýři nebo politici. Zkusme se zamyslet: Co uděláme, když naši drazí přijdou s návrhem: Nechce se vám do domova důchodců?

Glosované téma je zde

Pět minut strachu!

HANA ŠTORKUPOVÁ

Zlodějíček, který se obohatil na úkor holandských turistů, si prožil svých pět minut strachu. Teď si někde v teplíčku užívá svého lupu. Snad se dlouho neohřeje a brzo spadne klec. Takovéhle věci se prostě nedělají! V životě by mne nenapadlo obohacovat se na cizím majetku a vždy mne hluboce zasáhne, když se někdo obohatí na mém. Je to nefér, že člověk dře, aby si pak za upocené peníze koupil něco pěkného a pak přijde povaleč, který si neumí vydělat peníze jinak než krádežemi. Nezbývá mi tedy než říct: Nastav zlobivou ručičku, zlodějíčku, pěkně bych tě přes ní sekla, aby sis jak to malé dítě zapamatoval, že tohle prostě ne. Příště si hrabej na svém vlastním písečku!

Glosované téma je zde

Kolik podnikatel lidem nabídne?

MILOŠ NĚMEC

Při výběru nového zaměstnání je jedním z nejdůležitějších faktorů finanční ohodnocení. To je známá skutečnost a nepopíratelný fakt. Jde o to, kolik uchazečům o práci nabídne zahraniční podnikatel, který se jako první nastěhoval do průmyslové zóny v Ostrově u Stříbra. Určitě nebude poslední, kdo tam bude chtít v budoucnu podnikat. Zajímalo mne, jestli jeho finanční potenciál bude postačovat k tomu, aby uspokojil výší platu nové zaměstnance. Jak jsem se dozvěděl, pravděpodobně ano. Částku neprozradím, ale ten, kdo bude splňovat požadované pracovní nasazení , si přijde na docela slušné peníze. Anebude prý nad ním stát nikdo s bičem, podnik totiž pojede na takzvanou samo kontrolu. Prostě si každý bude ručit jenom za to, co udělá on sám.

Glosovaná téma je zde

Odstraní objezd kolony?

JOSEF HOLEK

O kruhovém objezdu se v Plané mluví již delší dobu. Kruhový objezd bude stát na křižovatce na Bor. Křižovatka by měla přispět k plynulosti dopravy v již vytíženém úseku silnice. Otázka však zůstává jasná. Nebudou se okolo kruhového objezdu tvořit kolony, které by logicky ucpaly hlavní tah na Tachov a Mariánské Lázně i hlavní tah na dálnici D5? Odpověď se však dozvíme, až pojedeme v páteční odpolední špičce z práce nebo z nového supermarketu domů. Inu, můžeme i uzavírat sázky, kolik se tam za první rok vysype kamiónů.

Glosované téma je zde

Dají, nebo nedají?

JIŘÍ KOHOUT

Nechci radit sázkovým kancelářím, ale možná by se měly, alespoň ty na západě Čech, zaměřit na vývoj kolem nemocnice v Plané. Vítěz dražby, Západočeská nemocnice, musí do čtvrtka složit šestačtyřicet milionů. Není to první termín, ty předchozí nevyšly. A tak se pro hráče nabízí otázka: Dají, nebo nedají? A jaký asi tak dáme kurz? Pan Horáček by nám to určitě vypočítal, ale zůstaňme na zemi, je to vážná věc. Jsme jediný okres v ČR, který nemá nemocnici. Tak ať už to konečně vyjde. Úmysly firmy vypadají věrohodně, snad je dodrží.

Glosované téma je zde

S adrenalinem to nepřehánět

JIŘÍ KOHOUT

Nedá se říct, že bych byl vyplašenka, ale některé věci nemusím. I když miluji výšky, rád lezu po kopcích a na rozhledny, tím ale moje náklonnost k výškám končí. Jednou jsem se proletěl vrtulníkem. Po cestě letadlem netoužím. Stejně tak nemusím bungee jumping nebo parašutismus. Stačí jen pomyslet na to, že bych zůstal viset někde s padákem, jako se stalo v sobotu. Ne, ne, s adrenalinovými sporty se to nemá přehánět. Nejlepší je provozovat je na gauči u televize, to si rád třeba vylezu na Matterhorn nebo se potopím ke žraločímu útesu.

Glosované téma je zde

Má mládež ještě šanci?

HANA ŠTORKUPOVÁ

Je obdivuhodné, že se v dnešní době najde i mládež, která dělá něco užitečného a nesedí doma na zadku, nekouří trávu a nepije alkohol. Chtělo by se mi říct, že se nemusíme bát o naší divadelní budoucnost - v Josefově Huti nám totiž roste kvalitní herecký potěr. A mám pocit, že i mezi mládeží se tedy najdou dobří lidé s perspektivní budoucností. Kdo ví. V každém období člověka může přeci nastat zlom a z hodných se stanou zlobiví a naopak. Ať je člověk jakýkoliv, zůstává mu volba, jakým směrem jeho kroky půjdou.

Glosované téma najdete zde

Pamatuj na své nejbližší

HANA ŠTORKUPOVÁ

Pocítit působení adrenalinu na vlastní kůži je opravdu zážitek. Každý ho chápeme jinak. Někomu stačí překročit povolenou rychlost třeba o deset kilometrů a cítí se jako pán tvorstva. Jinému ke štěstí stačí předjet luxusní auto s favoritem. Jsou ale mezi námi i tací, kteří potřebují víc a víc. Jsou to prostě šílenci hledající svoji hranici. Ať si jí hledají, pokud neohrožují životy ostatních lidí. I ten největší nadšenec by si měl ale uvědomit, že zdraví máme jen jedno a čas nejde vrátit. Neměl by také zapomínat, že ve svém okolí má někoho, komu na něm záleží. Není smutnějšího pohledu než na rodiče, kteří své děti přežijí.

Glosované téma naleznete zde

Zatím jediná jistota

JIŘÍ KOHOUT

Okolo ruin Červeného mlýna projíždí denně stovky, možná tisíce řidičů. Co si asi říkají? Já si často kladu otázku – proč se to takhle nechalo zpustnout? Pochybuji o tom, že se někdy dozvíme celou pravdu. Příčin může být spousta – znárodnění, konfiskace, restituce, privatizace, atd. atd. Podle toho, jak se ruiny stávají ještě většími ruinami, nasvědčuje stav věcí tomu, že se nápravy asi nedočkáme. Respektive, opravit Červený mlýn asi není technicky možné. Snad jedině odvézt všechny sutiny a postavit kopii původního areálu?Avyplatí se to vůbec? Kdyby se podařilo podle původního projektu vybudovat z něj luxusní rekondiční zařízení – chodil by tam někdo? Otázek je hodně, jistota zatím jediná: Ruiny hned tak nezmizí.

Glosované téma je zde

Lidské hyeny nebo pouhé trosky?

MILOŠ NĚMEC

Přemýšlím, jak zloděje, kteří se zaměřili na nádoby s lidskými ostatky, nazvat. Lidské hyeny nebo pouhé trosky? Podle mého názoru jsou výstižná obě označení. Jak jinak pojmenovat člověka, který si přivydělává na neštěstí druhých? Uvědomuje si dotyčný, že urny s popelem jsou to jediné, co pozůstalým po jejich drazích vlastně zůstalo? Hyenou ale lze směle nazvat i člověka, který od zloděje urny odkoupí, ačkoli si musí být dobře vědom, odkud kradené zboží pochází. Jak se asi takové osobě usíná s vědomím, že teď někde pláčí rodiče, kterým někdo ukradl ostatky jejich tragicky zemřelého dítěte a on urnu od lidské trosky koupil? Asi to chce hodně hroší kůže.

Glosované téma naleznete zde

Co poodhalí otevřené památky

JIŘÍ KOHOUT

Těším se na to každý rok. Dny evropského dědictví nabízejí pravidelně možnost nahlédnout tam, kam se jindy nedostaneme. Ne proto, že by to bylo tajné, ale proto, že přílišný pohyb turistů může znamenat určité nebezpečí pro historickou památku, nebo pro turisty samotné. Nebo se prostě nevyplatí mít památku otevřenou po celý rok, protože by to bylo neekonomické. Dodnes si živě vzpomínám na klášter v Horšovském Týně, kde jsem měl možnost nahlédnout, jak se v něm bydlí. V Tachově nejsem dlouho a ještě jsem neměl možnost všechno důkladně poznat. Proto se těším, že mne Dny evropského dědictví poodhalí další z tajemných míst tohoto působivého města.

Glosované téma naleznete zde

Každému stejným metrem

MILOŠ NĚMEC

Statistiky celního úřadu mne přesvědčily, že policisté měří každému řidiči stejným metrem. Není proto pravda, že cizinci z Čech odjíždějí za své přestupky v dopravě bez povšimnutímužů zákona. Jen to vymáhání pohledávek bývá od cizinců horší. Jestli se v tomto případě cítí být celní úřady bezmocné, pak by se měl nad touto skutečností někdo povolaný opravdu zamyslet. Když musí zaplatit našinec, pak by tak měl stejně učinit i cizinec. Jestli k nám budou jezdit s pocitem, že se jim nemůže nic stát a že proti nim prakticky neexistují páky, pak se může český řidič cítit ukřivděný. Také by se mi nelíbilo, kdybych byl za přestupek sankciován a zahraniční šofér by se potají policistům vysmíval. Pak se tedy nelze divit, když si naši muži zákona občas od řidičů vyslechnou nějakou tu peprnou poznámku. Na obranu policistů ale uvádím: Oni zákony nedělají.

Glosované téma najdete zde

Mladého brigádníka chtěli…

JOSEF HOLEK

Mladého brigádníka chtěli v Tuněchodech přeříznout. Když se brigádník, jenž pracuje pro tisk vyptával v místním Domě plným rozkoše, netušil, že ho místní nevěstky vtáhnou do světa neřesti. Než vstoupil, měl na výběr ze šestnácti bodů nabídky. On si vybral přeříznutí, pod dojmem lákavé nabídky se posadil na židli a vyčkával, jak se o něj postarají. Než však ženy začali s výkonem práce, musel mladík zavřít oči, když mu však dali do klína opravdovou motorovou pilu, poznal, že jde skutečně do tuhého. Neztratil hlavu a jal se pilu nastartovat, když to nevěstky zjistily, sebraly mu tento nástroj ,,lásky“ se slovy, že by si ještě mohl ublížit. I takovou podobu měla recesistická oslava výročí založení republiky Tuněchody. I my bychom se měli zamyslet nad tím, co v životě děláme a uvědomit si, že na světě nejsou jen starosti, ale i radost a trocha nadsázky.

Glosované téma naleznete zde

A co když bude hořet…

JIŘÍ KOHOUT

Obyvatele Křínova, hasiče a plánské radní už delší dobu zaměstnává tamní rybník. Chybí v něm totiž to základní – voda. Jak si můžete přečíst na vedlejší stránce, problém křínovského rybníka zaměstnává i média. Vedení města Planá tvrdí, že nedaleký Kosí potok je přístupný, hasiči tvrdí pravý opak, obyvatelé chtějí vodu přímo v rybníčku. Svůj kus pravdy má každá strana, ale hlavně – o problému se ví. A když už se o něm ví, třeba se začne brzy řešit. Křínovští obyvatelé by si zasloužili jediné. Aby se tento problém začal řešit co nejdříve a pokud možno bez emocí a za vydatné vzájemné spolupráce všech zainteresovaných složek. Nedokážu si totiž představit nic horšího, než hořící domek na břehu prázdného rybníka a hasičské auto zapadlé kdesi daleko na cestě k potoku.

Glosované téma najdete zde

Generace kriminálních živlů…

JAROSLAV VESELÝ

První generace Vietnamců, která přišla začátkem 90. let do příhraničí, splnila úkol. Šmelinou a pohybem na hraně zákona, prodejem napodobenin značkových výrobků, neodváděním daní a prodejem nekolkovaných cigaret a pančovaného alkoholu vydělala na studium pro své potomky. Po 17 letech se děti těchto kriminálních živlů úspěšně asimilovaly, studují střední a vysoké školy a mají nakročeno hrát významnou roli v české společnosti. Někdejší stánkaři, kteří vyšmelili statisíce, se nyní nechávají, přestože stále ještě neumějí česky, legálně zaměstnávat, kupují nemovitosti a hrají si na ctihodné občany s normálním civilním životem. Za dalších pár let budou patřit k vykrmené střední vrstvě, oproti Čechům totiž mají dost nasysleno z tržišť. I takto rafinovaně se dá parazitovat na společnosti…

Glosované téma najdete zde

Jeden den v cizí kůži…

JAROSLAV VESELÝ

Ředitel Grammeru má rád odborového předáka Gomoláka asi jako zarděnky. Z povahy věci vyplývá, že ani nemohou být kamarádi. Je proto dobrou zprávou, že zasedli k jednacímu stolu a dohodli alespoň nějaké navýšení platů. Před příštím vyjednáváním bych ale oběma vyměnil role, tak jako při boxing day v armádě, kdy si zobák vymění na jeden den místo se svým velitelem. Nechal bych odborového předáka jeden den vyjednávat s nepříčetnými zákazníky, rozčilovat se s absentéry, a řešit na chodbách sto a jeden „důležitý“ problém zaměstnanců. Ředitele bych zase nechal „odbouchat“ jednu šichtu u té nejhorší mašiny, aby si vyzkoušel, jak chutná práce za 108 korun na hodinu. Chtěl bych potom být svědkem vyjednávání o nové kolektivní smlouvě. Třeba by bylo více prostoru k ústupkůmna obou stranách.

Glosované téma naleznete zde

Pravidla by se mohla změnit

MILOŠ NĚMEC

Pravidla soutěže o Vesnici roku jsou přísná a podle mého názoru i nespravedlivá. Svojšíňští se totiž Zelené stuhy mohou zúčastnit zase až za osm let. Kdyby totiž mohli s ostatními soupeřit častěji, určitě by znovu uspěli. V jejich případě totiž platí, že na vavřínech neusnuli a že by do soutěže přispěli i řadou nových věcí. Nevím sice, zda do kritérií klání vesnic patří kromě údržby zeleně i jiné zkrášlování obce, ale Svojšínským by, kdyby existovala, patřila stuha za přístup ke kulturním památkám. Stačí se podívat na tamní zámek.

Glosované téma je zde