Už loni jsme jej čtenářům Tachovského deníku představili jako sběratele a renovátora starého selského nářadí, autoveteránů, historických traktorů. Kromě toho chová králíky, holuby a drůbež. A teď nás seznámil se sbírkou svých tahacích harmonik.
„Doma jich mám deset. Ale jenom pět je mých, druhá polovina patří synovi. Všechny harmoniky jsou ale funkční, jde na ně hrát, i když by potřebovaly opravu,“ řekl Deníku sběratel, u něhož doma najdeme kromě harmonik také třeba několik druhů nástěnných hodin – kukaček, loveckých trofejí a dalších starých předmětů.
Harmoniky jsou ale starou vášní. „Všechny jsem je koupil v době, kdy jsem jezdil sanitkou. Různě jsem se po lidech ptal, jestli nemají něco zajímavého a takhle jsem získal známé a tipy na různé historické věci. I na harmoniky,“ uvedl.
K nejzajímavějším nástrojům malé sbírky patří harmonika zvaná Kebrlovka, vyrobená firmou v Hořovicích. „Má sto dvacet basů a kolik registrů, to ani nevím. Na tu nehraji, ale hraji na jiné. Dnes už ale hlavně pro radost, nebo z dlouhé chvíle. Dříve jsem harmoniku ale brával i mezi lidi.“
Jednou prý nástroj dokonce ztratil a po několika dnech zase našel. „Bylo to po nějaké oslavě, přišel jsem domů bez harmoniky, myslel jsem, že jsem ji tam zapomněl. Ale nebyla tam, až mi jednou známá povídá, že harmonika už pár dní leží odstavená u popelnic. Byla v naprostém pořádku,“ vyprávěl Deníku Kortan.
Z harmonik má radost, jen ho mrzí, že jsou drahé opravy. „Jen kdybych je dal naladit, tak na jednu harmoniku to vyjde na tři tisíce. Také mě mrzí, že ženě to přidělává práci, když na to sedá prach. Ale nemohu se s tím rozloučit,“ uvedl.
