V malé hale čekali na zvědavce slepice, kachny, holuby, morčata a králíci. „Vystavujeme jen na ukázku. Bereme to jako propagaci, ani jsme nehodnotili. Máme tady přinližně padesát kusů zvěře,“ uvedl Jan Londa, jednatel chovatelů. Dveře nejčastěji otevírali malí zvědavci z řad dětí. „Přišly jsme se podívat na zvířátka, moc se nám tady líbí,“ řekly nám děvčata Veronika Sulíková a Denisa Havlíková z Bezdružic. „Já se chovatelství věnuji už od dětství,“ dodal usměvavý chovatel. Potěší ho když se na něj obrátí ostatní chovatelé a on jim může pomoci. „Z vlastní zkušenosti pak mohu říct, že většinou to mladé přestane bavit v pubertě a v dospělosti se k chovu opět vrací,“ říká Londa. „Znám hodně chovatelů, kteří zvíře nedokážou zabít a raději tu práci přenechají někomu jinému. Prostě si ke zvířeti vytvořili cit,“ upřesnil Držení zvířat je prý časově náročný koníček. „Pokud chce člověk jezdit po výstavách musí se tomu patřičně věnovat. A nebo si obstarat ke krmení člověka,“ říká Londa. „Nejdražší je cestování kolem výstavy. Pořídit si králíka vyjde na dvě stě korun. Ti co mají špičkové kousky najezdí dost kilometrů,“ dodal chovatel. Nejvíc prý potěší, když vám uznají chov.