„Odvahu našla letos například žena z jedné obce na Stříbrsku, která byla opakovaně svým druhem fyzicky a slovně napadána. Policisté zjistili, že chování 48letého muže vykazuje znaky domácího násilí. Využili proto oprávnění, která jim vyplývají ze zákona o policii a násilníka vykázali,” uvedla jeden z příkladů policejní mluvčí Dagmar Jiroušková.

Domácím násilím lze nazvat takové chování, kdy jedna osoba ubližuje druhé. Existuje násilí fyzické, psychické nebo sexuální.

„Ne každou roztržku v domácnosti lze považovat za domácí násilí. Proto, aby mohla policie postupovat jako v uvedeném případě, musí jednání násilníka vykazovat určité znaky,” uvedla mluvčí. „Musí být dlouhodobé a opakuje se. Jeden útok neznamená, že se jedná o domácí násilí, může to být ale jeho začátkem.” Dalším znakem je, že k němu dochází zpravidla za zavřenými dveřmi, v soukromí a beze svědků. Někdy to ale může být před dětmi. Dále musí být jasné, kdo je útočník a kdo napadený. „Tam, kde se jedná o vzájemné napadání, hádky či rvačky a nelze jednoznačně vymezit, kdo je násilník a kdo ohrožená osoba, nejde většinou o domácí násilí,” řekla Jiroušková. Posledním znakem domácího násilí je vzrůstající a stupňující se závažnost útoků.

Tisková mluvčí doplnila, že za domácí násilí lze považovat i takové chování, kdy osoba blízká zakazuje styk s rodinou či přáteli, požaduje naprostou kontrolu nad tím, co partner dělá například kontrolováním pošty, mobilu a podobně, chová se majetnicky a žárlivě.

Oběti domácího násilí jsou ze dvou třetin ženy, z jedné muži. Všem, jejichž partneři vykazují znaky popisovaného chování policejní mluvčí vzkazuje: „ Nebojte se tuto skutečnost nahlásit. Můžete tak učinit buď na policii, u soudu nebo v intervenčním centru.

K násilí však nemusí docházet pouze mezi partnery. „Policisté na Tachovsku se zabývali v letošním roce například dvěma případy týrání svěřené osoby a čtyřmi případy týrání osoby žijící ve společné domácnosti,” uvedla tisková mluvčí.