VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Italská a česká kuchyně mají hodně společného

Mlýnec – Italský gastronomický poradce, kuchař a historik Marco Moles v rozhovoru pro Deník.

17.2.2015
SDÍLEJ:

JÍDLA PODLE tradičních italských receptur připravoval s týmem restaurace ve Mlýnci italský gastronomický odborník Marco Moles (vpravo). Nechyběly ani mořské plody.Foto: DENÍK/Jiří Kohout

Nebývá pravidlem, že by přední zahraniční kuchaři předváděli své umění ve venkovských regionech. Italský kuchař, gastronomický poradce a historik Marco Moles patří k prvním zahraničním kuchařům, kteří představili středomořskou gastronomii obyvatelům na Tachovsku. O víkendu připravil valentýnské menu o šesti chodech v restauraci hotelu v Mlýnci. Zájemci mohli ochutnat chobotnicový salát, závitem z parmské šunky a lilku, těstoviny s kalamáry a krevetou, hovězí plátky s rukolou, telecí s tuňákovou pastou a jako dezert ricottový krém s jahodami. Vše připravil ve spolupráci s týmem kuchařů Marco Moles, který žije už několik let v Česku. Více řekl v následujícím rozhovoru.

Jak dlouho už žijete v Česku?
Dvanáct let.

Vypadá to, že tady žijete už nějakých třicet let. Mluvíte perfektně česky…
(smích) To ne, ještě tak dobře neumím.

Vy jste historik, gastronomický poradce, zkuste krátce říct něco o sobě…
Původně jsem historik. Gastronomie byla jen moje hobby a velká vášeň. Postupně se to změnilo, moje vášeň se stala mojí prací a historie zůstala koníčkem.

A vy jste historik všeobecný, nebo s nějakým speciálním zaměřením?
Mám specializaci na středověk, přesněji na českou historii, na český středověk. Kosmova kronika a tak podobně. To jsem vystudoval.

Takže to, co bylo koníčkem, vás teď živí…
Přesně tak. De facto je to spjaté, protože ta kultura je také o tom, jak lidé dříve žili a tedy i jedli. A Česko a Itálie mají hodně společného i v jídle.

Co třeba máme společného?
Například klasický řízek. To není nic jiného, než milánská kotleta, který později začali připravovat na Moravě v trochu jiné podobě. V Miláně se dělal s parmiggianem, v Čechách se začala používat klasicky strouhanka. Tradice vína přišla za Karla IV. do Čech z Itálie. Rožmberk strávil v Itálii několik měsíců, aby se seznámil s vinařskými postupy a odrůdami. A je toho mnohem více.

To je sympatické… Vy někde působíte jako kuchař nastálo?
Vařím nikde a všude (úsměv). Vařím tímto způsobem, že jezdím v rámci své práce pro jednu potravinářskou firmu do restaurací, kam mne pozvou a spolu s personálem restauraci připravujeme menu. To je také můj záměr, aby lidé v České republice mohli ochutnat co nejoriginálnější italskou kuchyni. Samozřejmě to jsou moje chutě, moje recepty… Itálie má velkou výhodu a zároveň i nevýhodu, že každý region má svoji vlastní kuchyni, takže to je hodně odlišné. Ale můj záměr je používat jen nejkvalitnější suroviny a s nimi ukázat, že je možné dělat výborná menu bez toho, že by to bylo i třeba nějak finančně náročné.

Takže valentýnské menu, které jste připravoval na Tachovsku, jsou všechno původní italské receptury. Z různých krajů, nebo z nějakého konkrétního?
Jsou z různých krajů. V Itálii je moře samozřejmě skoro všude, ale zpracování ingrediencí různé. Konkrétně třeba chobotnicový salát je z jižní Itálie, z kraje, odkud pocházím.

Pocházíte tedy z jižní Itálie…
Původně ano, ale vyrůstal jsem v Toskánsku. Postupně jsem přesidloval dál na sever, teď jsem dvanáct let v Česku, takže možná někdy skončím v Norsku (smích).

V Česku se vám asi líbí…
Určitě, jsem tu spokojený.

Máte českou manželku?
Mám manželku Češku, ano. Asi skoro klasika.

No právě, jak člověk slýchá v různých pořadech, čte v časopisech, tak Italů, kteří zakotvili v Česku, oženili se zde, je asi hodně. A dost je jich mediálně známých – Emanuelle Ridi, Davide Mattioli… A skoro všichni mimo jiné i kvůli kuchařskému umění. Je to náhoda? Nebo se dá říct, že co Ital, to dobrý kuchař?
Náhoda to je a není… Tak něco mezi. Trošku je v Itálii každý kuchařem. Ke gastronomii máme každopádně blízký vztah.

Také je italská gastronomie vyhlášená po celém světě. Ale zeptám se na českou kuchyni. Určitě ji znáte. Co vám chutná z českých jídel. Chutná-li vám tedy něco?
Jo, samozřejmě českou kuchyni znám a hodně jídel mi chutná. Abych řekl nějaké nejoblíbenější, to asi nemám. Ale rád si dám guláš, vepřové koleno, kachnu.

Podle vašeho názoru, má tahle česká, těžká kuchyně někde ve světě šanci se trochu více prosadit?
Řeknu to na příkladu. Blízko mého bydliště v Itálii, v Toskánsku, byla otevřena česká restaurace. Tedy restaurace s typickou českou kuchyní. Převážně byla zaměřena samozřejmě na pivo, ale vařili také nějaké české speciality. Ale neprosadili se. Nejsme na to zvyklí, je to pro nás těžké jídlo – třeba právě vepřo-knedlo-zelo. To je těžké jídlo. Nechci říct, že bez chuti, ale ty chutě jsou jiné, než na které jsou Italové zvyklí…

Jako odborník v gastronomii, vnímáte, že by Češi měnili svoje stravovací návyky?
Během těch let, co jsem tady, tak se určitě hodně změnilo. I ten přístup ke gastronomii, i očekávání lidí od restaurací. Zákazníci už čekají originální suroviny a ne nějaké náhražky. Často bývá tendence být levnější, ale to je potom na škodu vůči kvalitě. Překvapuje mne ale také, že všude se lidé tváří, že jsou odborníci na italskou kuchyni, ale nepostupují vždycky správně. Například dělají pizzu a místo mozzarely do ní dávají eidam. Je to také otázka zvyku. Lidé jsou třeba na eidam více zvyklí. Ale jinak je to stejné, jako kdybych chtěl dělat vepřo-knedlo-zelo, ale místo zelí dají něco jiného. Někdy se tolik nectí tradiční postupy, originalita.

Autor: Jiří Kohout

17.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Přijďte si popovídat o Českém lese

Byt. Ilustrační foto.

Z fary se stanou byty

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

FOTO: Orel mořský z hnízda s hlavou panenky se vrátil na Tachovsko

Tachovsko – Mládě vzácného orla mořského vylíhlé loni u Boru pozoroval před několika dny ornitolog u Tisové.

Facka na Hané. Mora zničila Škodovku pěti góly

Olomouc, Plzeň – Věděli, že to v Olomouci nebude lehké, ale že si odvezou tak hořkou porážku, hokejisté Škody Plzeň nečekali.

Série pokračuje. Viktoria porazila i Brno

Plzeň – Nezaváhali. Fotbalisté Viktorie Plzeň vyhráli už jedenácté utkání v řadě od začátku ligové sezony. V neděli doma porazili 3:0 Zbrojovku Brno, vedenou bývalým koučem Plzně Romanem Pivarníkem. O branky se postarali Krmenčík, Hořava a Kopic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT