Práce v cestovní kanceláři či agentuře může někomu vonět romantikou. Vzpomeňte si na Oldřicha Nového, který jako Kristián Novák sváděl Adinu Mandlovou na Kairo a zpěv cikád, rozplýval se nad vůní Orientu a básnil o dálkách. V realitě je práce v „cestovce“ spíše úředničina. Ale nedá se říct, že nezajímavá. To jsem si vyzkoušel na vlastní kůži.

Se Zdeňkem Černým, majitelem Cestovní agentury Černý v Tachově, se známe od sedmadevadesátého, kdy jsme byli přiděleni na společný pokoj při poznávacím zájezdu po chorvatských národních parcích. A proto jsem jej požádal, jestli bych si mohl práci v agentuře vyzkoušet.

Kancelář přesně odpovídá tomu, čemu slouží. Tedy nabízet zájezdy, jak se říká, za hranice všedních dnů. Figuruje zde globus, vodní dýmka, korály, exotické sošky, sbírka písků z pláží celého světa, regály s barevnými katalogy. To vše navodí atmosféru, inspiraci, zkrátka vůni dálek.

Ale zpátky na zem. Je pondělí ráno a je třeba roztřídit poštu. Napřed elektronickou. „Dělám to takhle každé ráno. Projedu maily, posoudím, jak jsou pro mne zajímavé a důležité, zkontroluji účet,“ popisuje Zdeněk a nabízí mi kancelářské křeslo u počítače. Mám tedy projít maily.

Některé mi nic neříkají, do dalších se nechci kvůli obchodním a osobním údajům dívat. Ale s jedním přece jen mohu pracovat. Jednomu z klientů agentury přišly pokyny pro jeho vánoční cestu k moři do severní Afriky. Pan šéf mi ukazuje, co mám dělat. Za chvíli vyjíždějí pokyny z tiskárny. Dostávám před sebe žlutou firemní obálku a musím pokyny poskládat tak, aby je bylo možné do obálky vložit.

„Ty máš na to nějakou rysku, nebo co?“ ptám se Zdeňka, když po chvíli pozorování mé snahy odměřit šíři obálky a podle toho složit papíry ukázal, že to jde za pár vteřin od oka.

„Hele, skládám to takhle šestnáctou sezonu několikrát týdně. To už jde samo,“ směje se.

Jdu do schránky pro donesenou poštu. Samé letáky, dva dopisy – účet za telefon a nabídka účasti na workshopu.

Přicházejí zákazníci. Manželský pár středních let. Jsou rozhodnuti, zájezd si podle katalogu vybrali přes víkend, teď jej jdou rovnou zakoupit. Tady moje kompetence končí, smlouvy uzavírat nemohu. Ale dívám se šéfovi přes rameno. „Nejdříve se provedla rezervace u cestovky. Někdy to dělám elektronicky, jindy telefonicky. To záleží na cestovní kanceláři,“ vysvětluje později Černý.

Následuje sepsání smlouvy, klienti mohou zaplatit celý zájezd v hotovosti na místě, případně složit zálohu a doplatit později, nebo převést peníze na účet. Po odchodu zákazníků musí cestovní agentura vyřídit vše potřebné k čerstvě prodanému zájezdu s cestovní kanceláří, která zájezd prodává. „Smlouva se musí naskenovat, odeslat. Musí se připravit smlouva pro cestovku, pro agenturu a pro klienty,“ vysvětluje majitel agentury. Rezervační systém, se kterým pracuje a který používá pro zajištění zájezdů svým klientům, si vyvinul sám. „V začátcích jsem neměl peníze na to, koupit si software rezervačního systému, tak jsem si vymyslel vlastní. Na základě zkušeností, které jsem nasbíral. Občas ho doplním o nové poznatky, ale musím říct, že mne zatím nikdy nezklamal,“ řekl Deníku.

Posuzuji akční nabídku a zjišťuji, jaké zájezdy jsou v současné době v kurzu. Prakticky končí prodej silvestrovských pobytů, ty jsou z velké části už zadané, řídne také prodej lyžařských zájezdů. Ale plně se rozjíždí sezona letních zájezdů, tzv. První minuta, jak mi vysvětluje Zdeněk. „Ve First minute mají klineti různé výhody, jako děti zdarma, slevy, které jsou někdy i v desítkách procent.“

Zatím se nerýsuje žádná módní destinace, lidé v létě zamíří hlavně do Řecka, Turecka, Tuniska a Egypta. „Zájezdy do Itálie, Chorvatska či Španělska se obvykle začínají více prodávat až později,“ vysvětluje majitel agentury s tím, že stále populárnější jsou také plavby lodí po moři i evropských řekách a kanálech.

Ačkoliv poznávám, že práce v agentuře je skutečně hlavně o papírování, dají se zažít i zajímavé situace. Třeba vyhrát karton řeckého značkového koňaku. „Vsadil jsem se s manažerem jedné cestovky, že zvýším prodej jejich produktů o sto procent, když budou zajíždět pro své zákazníky až do Tachova, aby je odvezli na letiště do Prahy a po návratu zpátky zase domů. Nevěřil. A prodej se zvýšil o tři sta procent,“ popsal Zdeněk.

Čas, který mi mohl věnovat, se naplnil. Zkusil jsem protřídit poštu, porovnat akční nabídky, připravit pokyny pro cestující, pozorovat sepsání smlouvy. A kde je ta romantika? Asi si pustím Kristiána a budu snít o Kairu…