VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak vznikala železniční trať z Tachova do Domažlic

Tachov – Železniční trať z Tachova do Domažlic oslavila letos v srpnu, jak již Deník informoval, 100 let od zahájení provozu. Nyní přinášíme další historické poznatky o budování této trati.

31.8.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv/ VLP

Za historický a zlomový moment v osudech lokálky lze označit datum 28. března 1908, kdy byla sepsána tzv. „koncesní listina pro stavbu klasické lokální dráhy“ mezi Domažlicemi a Tachovem. Zde je potřeba upozornit na jednu zajímavost. Ani jedno z těchto okresních měst původně nebylo se stavbou dráhy úzce spjaté. Tachov byl ke stavbě připojen doslova v hodině dvanácté, neboť městské zastupitelstvo zprvu odmítalo investovat, do podle jejich názoru naprosto zbytečné a přeceňované dopravní tepny jedinou korunu.

Na počátku proto vznikl projekt, kdy se cílovou stanicí na této trase stala obec Lom u Tachova, kde se měla nově plánovaná železnice připojit na již existující lokální dráhu ve směru Planá – Tachov. V roce 1898, kdy se začalo o stavbě této dráhy poprvé vážně diskutovat a kdy bylo sestaveno komité pro výběr trasy, padla ještě další varianta.

Od obce Třemešné mohla dráha spojit Třískolupy, Velké Dvorce a Staré Sedliště, přičemž ve Velkých Dvorcích by byla trať rozdvojena a vedla by dále do Boru. Ze Starého Sedliště pak mohla pokračovat do Tachova, nebo do Lomu, kam by byla odkloněna z Malého Rapotína tehdy, když by Tachov neustoupil od zamítavého stanoviska.

Předprojektové přípravy se zvolna chýlily ke svému závěru, když tlak veřejného mínění obyvatel tehdejších soudních okresů Přimda a Tachov přinutil odpůrce změnit svůj postoj a připojit okresní město na tuto železniční linii. Tehdejší městští zastupitelé byli jen těsně přehlasováni sborem okresních zastupitelů a vzápětí byla z městských rezerv uvolněna potřebná finanční jistina.

Za z dnešního pohledu nepochopitelným a odmítavým stanoviskem tachovských radních přivést do města železnici ještě z jihovýchodní strany, je potřeba vidět především ekonomickou stránku celé věci. Totiž že geografická poloha města a zejména železničního nádraží v něm představovala problém kvůli nutnosti překonat značné převýšení na relativně malé vzdálenosti.

Vědomi si faktu, že za veškeré terénní úpravy a práce na svém katastrálním území odpovídal zájemce (město), snažili se radní navrhovanému (dnešnímu a dražšímu) stavebnímu řešení dráhy vyhnout.

Zeměměřiči proto provedli několik zkušebních měření v okolí města, ale pro nevyhovující bažinatý terén se vše vrátilo k původním představám projektantů. Složité stavební úpravy spojené s výstavbou železničního svršku (včetně dvou přemostění) tak přišly městskou a okresní pokladnu v Tachově na rovných 99 000 korun. Přestože stavbou železnice byla pozvednuta životní úroveň nemalé části obyvatel politického okresu Tachov, vnímali to někteří Tachované jako mrhání finančními prostředky. (Z objektivního hlediska je nutné připustit, že ceny jízdného a přepravného na dráze byly pro chudší venkovské obyvatelstvo často nedostupné, a na rozdíl od konkurenční a vytížené lokálky Planá – Tachov, provoz na této trati většinou strádal.)

Celkový rozpočet na trasu v délce 75 kilometrů dosáhl částky 7 339 200 korun, přičemž za okres Tachov z ní uhradily: Tachov 99 000 korun a Staré Sedliště 60 000 korun. O úhradu největší části z celkové sumy se přičinily obec a okres Domažlice společně s městem Hostouň, které uvolnily 1 720 000 korun. Dalších 1 153 000 zaplatili soukromí zájemci z řad podnikatelů a o zbytek se postaral stát.

Liknavost a průtahy, s nimiž se projekt železnice neustále potýkal, tedy v závěru vyústily k hořkému poznání. Náklady na jeden kilometr trati, odhadnuté v roce 1898 mezi 47 360 – 50 000 zlatými, se o dvanáct let později vyšplhaly na závratných 97 856 korun (1 zlatý = 1 koruna) za jeden kilometr.

Na 34 kilometry dlouhém úseku železnice v tachovském okrese vzniklo sedm železničních zastávek a pět železničních stanic.

Při vstupu na území okresu ve směru od Domažlic vyrostly na dráze: stanice v Třemešném pod Přimdou (510 m nad mořem, 43. kilometr); zastávka v Dubci (495 m, 44. kilometr); zastávka v Borku u Tachova (470 m, 48. kilometr); stanice ve Stráži u Tachova (460 m, 52. kilometr), kde bylo navíc možné nakládat na vagóny dlouhé dříví; zastávka v Boru (490 m, 55. kilometr); stanice v Boru (475 m, 59. kilometr); zástavka v Dolech (490 m, 63. kilometr); stanice ve Starém Sedlišti (505 m, 66. kilometr); zastávka v Pernolci (495 m, 70. kilometr); zastávka v Malém Rapotíně (490 m, 73. kilometr); zastávka v Tachově (480 m, 74. kilometr) a stanice v Tachově (530 m, 77. kilometr).

Převýšení mezi nejníže a nejvýše položeným bodem na trati (na území okresu) dosahovalo 70 metrů, přičemž k překonání padesátimetrové úvrati mezi zastávkou a stanicí v Tachově musely být položeny koleje o délce tří kilometrů.

Schvalovací výbor odmítl požadavek obcí Třemešné a Bezděkov zřídit v blízkosti druhé z nich zastávku a zamítavě se postavil rovněž k žádosti obce Částkov, která usilovala o vlastní zastávku mezi Starým Sedlištěm a Pernolcem. Kromě okolnosti, že počet obyvatel ve spádových oblastech nebyl dostačující k tomu, aby se je vyplatilo na daných místech zřizovat, sehrála hlavní úlohu skutečnost, že malé a chudé obce soudních okresů nepřispívaly na výstavbu finančně, pouze ve výjimečných případech uvolnily zdarma vhodné pozemky a poskytly část potřebného materiálu.

Pro úplný výčet všech nákladů spojených se stavbou dráhy je nutné doplnit, že k nádražím či zastávkám musely být vybudovány zcela nové přístupové komunikace, mnohdy také kilometry okresních silnic a dále kanalizace, mosty a další nezbytné drobné stavby.

Přesto neprobíhala výstavba železnice v tehdejším politickém okrese Tachov zcela hladce. Zatímco odkup stavbou dotčených pozemků se uskutečnil bez jakýchkoliv potíží, stavební činnost samotná vázla. Stavitelé a projektanti nejčastěji řešili špatnou pracovní morálku a spolehlivost místních dělníků. První výkopové práce sice začaly v letních měsících roku 1908, ale zejména v čase žní téměř ustaly.

Předpokládaný termín dokončení (1. července 1910) byl proto vážně ohrožen. Námezdní dělníci z řad tachovských venkovanů si prací na stavbě železnice hodlali pouze přilepšit v období, kdy nemohli pracovat na svých pozemcích. Proto se vedení stavby pro tachovský okres rozhodlo najmout sílu v cizích, často vnitrozemských okresech, což později vyvolalo nelibost v řadách místních obyvatel. Práce zbrzdil také časný příchod dlouhotrvající zimy v roce 1908.

Přesto se v průběhu roku 1909 podařilo zpoždění výrazně zmírnit, a tak se termín předání díla nezdál být nereálný.

Dalším negativem, které se podepsalo na realizaci lokálky na Tachovsku, byla národnostní otázka. Jestliže zastánci výstavby železnice na jejím počátku upozorňovali na důležité propojení dvou vzájemně si blízkých regionů, opomněli vzít v úvahu mateřskou řeč a národní cítění jejich obyvatel.

Téměř bezvýhradně německy hovořící okres Tachov se střetl s českými Domažlicemi. Obyvatelé Tachovska poté vehementně protestovali proti dvojjazyčným názvům stanic a nápisům uvnitř vagónů.

Spor se pak vyostřil ještě v okamžiku, kdy se ředitelství státních drah v Plzni rozhodlo umístit řízení provozu na trati do Domažlic. Patrně také z důvodu, že okres Domažlice investoval do provozu a realizace nesrovnatelně víc finančních prostředků a jím spravovaný úsek s počtem stanic a zastávek převyšoval tachovský, přičemž Tachov zprvu o dráhu vůbec nestál, zůstaly veškeré stížnosti a prosby tachovských nevyslyšeny.

Proti původnímu plánu o měsíc opožděné uvedení železnice do provozu 1. srpna 1910 se tak obešlo bez jakékoliv medializace v místním tisku a bližšího zájmu tachovské veřejnosti.

Miroslav Vetrák

31.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kácení alejí. Ilustrační foto.

Aleje mizí, kácení extrémně převažuje

Životní pojištění, ilustrační foto

Pojištění pracovní neschopnosti může vytrhnout trn z paty

Ve středu se budou zpívat koledy

Tachovsko – Středeční večer přiláká na mnohá veřejná prostranství na Tachovsku desítky lidí, aby si společně zazpívaly nejznámější české koledy a vánoční písně.

Dopravně bezpečnostní akce zasáhla i Tachovsko

Tachovsko – Bezpečnostní akce nazvaná „Piješ. Řídíš. Zabíjíš.“ se koná také na Tachovsku. Jak již název napovídá, jejím smyslem je především prevence a boj proti alkoholu za volantem.

Příběh s dobrým koncem: jezevčík Milda přežil!

Bernartice - Příběh jezevčíka Mildy, který na osm dní uvízl v liščí noře v bývalém kamenolomu u Bernartic a o jehož záchranu se marně snažili hasiči, má šťastný konec.

Změna dopravní situace v Tachově

Tachov – K velkým změnám, co se dopravy týče, došlo na tachovském sídlišti Západ. V ulici Jungmannova byla zcela změněna dopravní situace.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT