Dolní Plezom (Dolní Plezom, Horní Plezom, Plezom)/ Jméno vsi Plezom, vzdálené necelých 12 kilometrů západně od města Stříbra, původně znělo Plezomi. V původním tvaru slova lze rozeznat základ plz- (staroslovanské plêzati, tedy plaziti se, jinak také ve smyslu zdlouhavě chodit, doslova plížit se). Druhou část tvoří přípona -om, jejíž vysvětlení je možné hledat na příklad ve slovesech věd-om (vědoucí) nebo vid-om (vidoucí). Název Plezomi doslova znamenalo, že ve vsi žijí lidé, kteří se loudají, chodí líně, tedy se plíží. K dalším, v historii užívaným českým názvům vsi se řadí Plezon (1424), (1454), Plesomy (1558), Plezumo (1576), k německým pak Ober Plesau a Unter Plesau (1788), Plesau (1838), Ober-, Unter- a Mittel-Plesau (1838), k latinským dále Plezomi (1115), Plezom (1186, (1239), (1389), (1390) a Plezim (1415). První písemná zmínka pochází z roku 1115. Na přelomu 15. a 16. století původní lokalita Plezom zanikla a byla uváděna jako pustá. K novému osídlení vsi Plezom a následnému rozdělení do tří územních celků zřejmě došlo v průběhu 17. století. Doklady o existenci Horní a Dolní Plezomi se vztahují teprve k roku 1788. Osada Střední Plezom (jinak také Plezom) zpravidla náležela ke vsi Dolní Plezom. Vzhledem k častému přesunu sídelních celků v průběhu několika staletí nelze určit, v jakém místě (ze zmiňovaných tří Plezomí) vlastně ležela původní ves Plezom. V historii však byla nejčastěji spojována s původním názvem Plezom ves Dolní Plezom.

Dolní Polžice a Horní Polžice/ Pojmenování vsi Polžice, vzdálené zhruba 1,5 kilometru jihozápadně od Bezdružic, doslovně znamená ves lidí Polžových. Osobní jméno Plžek (v tomto případě podle dialektu Polžek), se mohlo vyvinout buď ze slova plž (slimák, hlemýžď) anebo jako domácký tvar k osobnímu jménu Polák. První písemná zmínka o lokalitě pochází z roku 1227). K dalším, v historii vsi postupně užívaným názvům patřily české Polzicze (1460), (1542), (1546), (1605), uměle vytvořené Bolžice (1838), Polžice (1854), k německým Polschitz (1778), (1838), Pollschitz (1854) a latinské Polsice (1227). Na základě výnosu ministerstva vnitra z 1. července 1947 došlo k přejmenování obce Polžice a osady Harlosee (vznik někdy počátku 19. století z tvaru „Haarlose“ čili bezvlasů). Polžice byly nově nazývány Dolními Polžicemi a dosavadní místní osada Harlosee Horními Polžicemi. V neoficiální terminologii a částečně též v běžném úředním styku se používalo staré jméno obce Polžice ještě ve druhé polovině 70. let 20. století.

Dolní Sedliště/ Pojmenování vsi, ležící přibližně 5 kilometrů jihovýchodně od města Planá, vychází ze slova sedliště = místo, kde se někdo usadil, místo usazení. Přívlastek dolní získala ves bezprostředně po svém vzniku, patrně kvůli krajovému rozlišení od nedaleko se nacházející vsi Vysoké Sedliště. První zmínku o vsi lze řadit k roku 1671, kdy se na místě rozděleného panského dvora začal tento termín užívat ovšem v původní německé podobě. K českým názvům vsi patřily Dolní Sedliště (1850), k německým Nieder oder Unter Zetlisch (1788), (1838) a Unter Sedlischt.

Dolní Víska/ Pojmenování vsi, ležící zhruba 9 kilometrů jihozápadně od Bezdružic, je překladem původního německého názvu. První zmínka o vsi pochází z roku 1664. K dalším názvům vsi patřily český, úředně vytvořený Véska dolní (1854) a k německým Unterdörflas (1664), Steinern- oder Unter-Dörfles (1788) a Unter-Dörfles (1854).

Miroslav Vetrák