K dalším českým názvům vsi patřily Hoskow (1532), Hoskowo (1591), Hostkow (1596), úřední umělé Hošťka (1923), k německým Hosskawo (1482), Hoskeszdorff (1518), Hosselszdorff (1520), Heselsdorff (1529), (1596), Hoskaszdorff (1537), Heszelsdorf (1596), Hesselsdorf (1654), Hösslersdorff (1661), Hösselsdorff (1662), Hasselsdorff oder Haselsdorff (1713), Hosseldorff (1753), Hiesselsdorf (1788), Hesselsdorf, Hösselsdorf oder Hieselsdorf (1838) a Hesselsdorf (1854), (1923).

Hraničky/ Původní název vsi, situované zhruba 12 kilometru od Přimdy, zněl Reichenthal a vzniklo z výrazu „Dorf im reichen Tal“, tedy ves položená v bohatém údolí. Český název je uměle vytvořený teprve po roce 1948. První písemná zmínka pochází z roku 1716, kdy je v dané lokalitě uváděna sklárna, později nazývaná Newe Glasshütten. Tento název mizí po roce 1732 a nahrazuje jej Reichenthal. K dalším názvům vsi patřily Reichenthall (1737), Reichenthal (1745), (1788).

Hraničná/ Původní název vsi, položené na českobavorské hranici přibližně 12 kilometrů severozápadně od Tachova, zněl Hartmansreuth, tedy Hartmanovo mýto, mýtnice. Později se název změnil podle častěji užívaného osobního jména Hermann na Hermannsreith.

Poněkud odlišným názvem pro osadu v jednom z období je Abgott (rodové příjmení majitelů), které se lidovou výslovností změnilo na Abgut (Abt – opat, Gut – statek). Český, uměle vytvořený název pochází z roku 1948. První písemná zmínka o vsi se vztahuje k roku 1350. K dalším názvům vsi patřily Hartmansreut (1350), (1352), Hermersreut (1455), Abtgott zu Hermersreuth (1548), Abtgott zu hermanszreuth (1579), Hermersreut (1607), Hermersreuth oder Abgott (1637), Hermans Reith (1722), Abgueth (1722), Hermannsreut (1788), Hermannsreith und auch Abgott oder Abgut (1838).

Obec zanikla za vypjaté situace v letech 1949 – 1950.

Kvůli poloze v bezprostřední blízkosti hranic a zároveň bavorské obce stejného jména, došlo k likvidaci všech nemovitostí. Za asistence tehdejší československé armády byly strženy všechny domy.

Jejich použitelné části byly dále rozebrány a odvezeny do vnitrozemí. Stát zůstala pouze malá kaple, která zanikla v pozdějším období.

Chodová Planá/ Název vsi a později městyse, nacházejícího se přibližně 2,5 kilometru severně od Plané, zněl původně chodská Planá, tedy Planá náležející Chodům. Znamenalo to, že lokalita byla významná z hlediska ochrany pohraničí, kterou zajišťovali jeho strážci – Chodové.

Samotné pojmenování Planá se vyvinulo z z přídavného jména planá (ve smyslu zem, hora atd.), což představuje synonymum pro neúrodná či pustá. Patrně kvůli krajovému odlišení od nedaleké Plané byl používán přívlastek chodská, změněný pozdějším jazykovým vývojem na chodová.

První písemný záznam o Chodové Plané pochází z roku 1316.

K dalším českým názvům patřily Plana Chodowa (1375), poněmčený Kutn Plon (1587), Chodova Planá (1603), (1854), Chodová Planá (1615), k německým Kotenplan (1380), Kottenplan (1432), Kuttenplan (1582), (1654), (1854) a k latinským Chodoweplane (1316 – 1319), Chodonplana (1369), Chodonis Plana (1373), Chodowa Plana (1379), (1424), Chotplana (1384 – 1399), Gotplana (1405).

Miroslav Vetrák