Hána je zkratka, vytvořená z osobního jména Johannes. Původní název Hánov byl zjednodušen na Hanov teprve ve druhé polovině 50. let 20. století. První zmínka o vsi pochází z roku 1367. K českým názvům vsi patřily Hanow (1431), (1454), (1605), Hanowo (1566), k německým Honau (1788), (1838) a k latinskému villa Hanow (1367).

Hlupenov/ Název vsi, situované přibližně dva kilometry severně od Holostřev, je odvozeno od osobního jména Hlupen a znamenalo Hlupenův (Hlupenovo) dvůr nebo majetek.

Vzhledem k tomu, že se zachovaly pouze latinské a posléze německé přepisy původních názvů obce, neobjevuje se v textech písemnou formou žádný český název. Zcela jistě to lze připsat okolnosti, že iž ve 13. století osada zpustla a zanikla. K obnově lokality došlo zřejmě v průběhu 18. století, patrně na popud majitele panství. Ves dostala nové německé jméno, zcela vzdálené původní české předloze.

Německý význam pojmenování lze zřejmě nalézt ve slovním spojení „rupfe den Pelz! – odři kůži či kožich!“ a bylo vtipným označením pro lapky nebo loupežníky. Druhý ekvivalent pojmenování vsi je daleko prostší a znamená Neuhäusl čili Nové domky. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1115. K německým názvům vsi patřily Nauhäusel (1788), (1838), (1895), Neuhäusl (1854), Rupfenpelz (1895) a pro potřeby českých úřadů také umělé Novosedly (1895), k latinským pak villa Glupenovo či Glupenouo (1115), Glupenovo či Glupenowo (1186) a Glupenow (1239).

Holostřevy/ Jméno vsi Holostřevy, ležící 11 kilometrů jihozápadně od města Stříbra, česky jinak také Holotrzewy (1558), Holostržewy (1578), Holostrziwy (1596), Holletrzieb (1654), Holostřevy (1838), (1854), německy Holetzried (1788), Holostrow (1788), Holletzrieb (1838), (1854), Hollezrieb (1854) a latinsky Holocrewi (1186), Holocheui (1239), Holostrziew (1367) Holotrziew (1368), (1369), (1419), Holotrzieb (1369), (1399 – 1405), Holostrzieb (1384 – 1385), Holotrzew (1405), Holotrzyew (1406) si je možné vykládat dvěma způsoby.

Podle prvního stojí za vznikem místního jména Holostřevy odvozenina od slovního spojení „ves lidí s holými střevy“. Pod pojmem střevo si je nutné představit nejen orgán, ke kterému se toto pojmenování váže v současnosti, nýbrž také podbřišek, břicho samotné atd, jako ve staroslověnském čre­vo.

Druhý způsob uvozuje, že název Holostřevy vznikl zkrácením ze slov „ves lidí bez střevíců“ (bez obuvi, bosých) podle staroslověnského črevj, později staročeského čřěví, dále třěví, třěvíc a nakonec střevíc.

Oba uvedené způsoby se ovšem shodují v závěru, že slovo Holostřevy vyjadřuje výsměšnou přezdívku zřejmě podle nějaké komické události. První písemná zmínka o lokalitě pochází z roku 1186.

Holubín/ Pojmenování vsi, situované zhruba šest kilometrů severně od Plané, vzniklo přivlastňovací příponou z příjmení Holub a znamenalo Holubův, ve smyslu dvůr či majetek. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1273. K dalším českým názvům vsi patřily Holubin (1459), Holubín (1854), (1916), k německým Holowinng (1530), Holowin (1543), Hollewing (1788), (1838), (1854), Holowing (1838), Hollowing (1916) a k latinskému Holubino (1273).

MIROSLAV VETRÁK