„Vyšel jsem si jen s batohem, ve kterém jsem měl dvoulitrovku vody, čokoládovou tyčinku a sušenku. V lese se mi ale udělalo špatně, zkolaboval jsem a čtyři dny jsem prakticky jen ležel, zvracel, podřimoval. Nemohl jsem chodit, ani se pořádně hýbat, jen jsem si z větví kolem sebe udělal takové hnízdo,” vyprávěl v úterý novinářům v bezpečí stodské nemocnice, kam byl v sobotu po svém návratu domů převezen. „Ani jsem neměl sílu si udělat nějaký přístřešek. Kdybych měl sílu na to, tak bych se zvedl a odešel domů. Až poslední den, v pátek v noci, jsem se trochu zmátořil, doškrábal se na silnici a došel jsem domů,” uvedl dále.

Dny a noci, které podle svého vyprávění strávil na jednom místě v lese nedaleko Borku, byly prý nekonečné. „Přes den jsem chvílemi klimbal, ale nejhorší byly noci. Spát se nedalo, každá minuta byla nekonečná.”

Počasí, které minulý týden panovalo, také nebylo příznivé. „Naštěstí jsem měl igelitový pytel, do kterého jsem se zabalil a ten mě v tom dešti udržel alespoň trochu v suchu,” popisoval svůj nedobrovolný pobyt v lese, zhruba šest kilometrů od domova.

Od procházek do lesa ho nejnovější zkušenost neodradí. „Ten les za to přece nemůže, že jsem v něm strávil tolik dní. Navíc mi pomohl. Stát se mi něco takového v polích, nebo na louce, asi už by bylo po mě. Až budu moct, tak půjdu do lesa znovu. Ale už si dám pozor, abych měl s sebou nabitý mobil,” uvedl.

Po Janu Kankrlíkovi bylo vyhlášeno pátrání, které ale bylo neúspěšné. Neobjevil ho ani vrtulník. „Ten jsem slyšel, letěl možná nějakých dvě stě metrů ode mě,” potvrdil ztracený houbař.

Že se vrátí v pořádku věřila po celou dobu celá jeho rodina. „Věřila jsem, že se vrátí v pořádku, protože je statečnej a umí s přírodou zacházet, umí se v ní pohybovat,” řekla Deníku Kankrlíkova přítelkyně Blanka Fritschová. „Když jsem ho v sobotu v noci viděla stát ve dveřích, byla jsem šťastná, ale ani nemohu popsat, jaký jsem měla pocit, protože bylo třeba se o něj postarat,” uvedla.

Nedobrovolný lesní muž se vrátil v sobotu kolem druhé hodiny v noci. „První co jsem udělal, byla pořádná sprcha a pak jsem vypil pět, možná šest litrů vody. Byl jsem totálně dehydrovaný.”

Radost z otcova návratu má také jeho syn Michal a matka Vlasta. „Ještě teď mi mrazí, když si vzpomenu, co jsme těch několik dní prožívali za hrůzu,” řekla Deníku Vlasta Kankrlíková.

Syn byl přesvědčen, že otec bude v pořádku. „Tušil jsem, že to dobře dopadne. Táta neměl nikdy žádné větší zdravotní potíže, v přírodě se vyznal, věřil jsem, že se vrátí v pořádku. Až se vrátí z nemocnice, asi oslavíme, že se podruhé narodil,” uvedl.

Jana Kankrlíka čeká v nemocnici ve Stodu ještě vyšetření žaludku. „Pacient k nám byl přivezen v poměrně dobrém stavu, jen dehydrovaný. Co jeho potíže způsobilo, to se nedá momentálně říct, to ukáží až výsledky vyšetření. Ještě ho čeká vyšetření žaludku,” uvedl primář interního oddělení Roman Tytl s tím, že nelze vyloučit podezření na žaludeční vředy. „Říkal, že na vojně byl u průzkumníků, navíc je to odolný člověk a měl u sebe láhev vody, takže je možné v přírodě takto přežít,” doplnil primář.