„Naše fenka kavalírka Heflinka je živel, kterého je plno všude, kam přijde. Heflinn je hlavně výborná agiliťačka, nicméně jsem při několika příležitostech vypozorovala, že jakmile je někdo nemocný, necítí se dobře, je mu prostě ouvej, Hef se mění, stává se empatickou, k nemocnému se chová úplně jinak. Přesně pozná, co si může a nemůže dovolit. Navíc i já, když mi někdy není do zpěvu a nejsem úplně v pohodě, vidím, jak se její chování změní a je z ní rázem úplně jiný pes,“ říká Jana Kožnarová. Fenka prý přesně odhadne, jak se ke komu chovat, jaké má kdo možnosti, a tomu se okamžitě přizpůsobí.

Dumala nad tím tak dlouho, až jí v hlavě uzrála myšlenka, že když těší, uklidňuje a léčí společnost fenky ji a blízké, může potěšit i další, především děti a seniory. A protože paní Jana je tvor od přírody akční, pustila se do kurzu canisterapie, který absolvovala u Pomocných tlapek v Letkově. V průběhu zkoušky porotci bedlivě sledují reakce psů v různých navozených situacích. Pes nesmí být lekavý, už vůbec ne agresivní, musí být ovladatelný. Proto je třeba i každý rok absolvovat přezkoušení, neb s přibývajícími lety může dojít k psychickému vyčerpání psa.

Pňovanský most, technická rarita, má svoji turistickou známku.
Chystá se křest turistické známky unikátního Pňovanského mostu

„Přihlásila jsem nás s Heflinkou do kurzu a nyní po jeho absolvování jsem nabídla svoje služby po Stříbrsku a Kladrubsku,“ vypráví. A oslovila také Dětskou kliniku Fakultní nemocnice v Plzni na Lochotíně, kde je přijali s otevřenou náručí. Rázem zapadly do týmu dalších dobrovolníků a rozšířily tým lidí, kteří malé pacienty navštěvují na klinice už roky. „Radost těch dětí je neuvěřitelná, často až dojemná,“ líčí průběhy terapií Kožnarová. „Je krásné pozorovat, jak si s Hef hrají. Jezdíme sem zatím jednou za 14 dní. Zájem by byl i z dalších oddělení, ale vše je náročné,“ vysvětluje. „Nemocnice bohužel nemá sponzory na canisterapii, a tak si i cestu musím hradit sama. Canisterapie je dobrovolnická činnost, dělám ji ve svém volném čase zcela zdarma a opravdu ráda, obě nás to baví. Kdyby se mi podařilo sehnat sponzora alespoň na cestovné, mohla bych do FN jezdit častěji. Takhle bohužel musím další oddělení odmítat. Mám uzavřenou smlouvu o spolupráci s Dobrovolnickým centrem TOTEM, které má ale také zájem o návštěvy převážně v Plzni,“ říká paní Jana.

Ve Stříbře a okolí  je však dle jejích slov zatím zájem o canisterapii minimální, což ji mrzí nejvíc.  „Je mi to moc líto. Šla jsem do toho samozřejmě s myšlenkou pomáhat a těšit, ale myslela jsem si, že naše pole působnosti bude spíše na Stříbrsku. Oslovila jsem domy s pečovatelskou službou a mateřské školy v okolí, ale nikdo mi zatím ani neodpověděl. Přitom vím, že v jiných městech je o canisterapeutické  návštěvy veliký zájem,“ neskrývá zklamání sympatická Jana. Nicméně s Heflinkou dochází pravidelně za seniory do místního pobytového domova, který provozuje Farní charita Stříbro. „Zde jsou staří nemocní lidé, návštěva chlupáče je pro ně obrovským rozptýlením, vytržením z každodenního stereotypu. Senioři vítají kontakt se zvířetem a na paní Kožnarovou a její fenku se vždy těší,“ uvedla zdejší vedoucí služby Jana Středová.

Hity devadesátých let přitáhly milovníky disca do kulturního domu ve Stříbře.
Disco ples rozhoupal kulturní dům ve Stříbře, podívejte se

„S paní Janou Kožnarovou a její Heflinkou spolupracujeme od poloviny března. Dojíždí k nám na dětskou kliniku v rámci dobrovolnických aktivit jako canisterapeutka a Hef je čtvrtým pejskem, který přichází za pacienty na oddělení větších dětí a hematoonkologické oddělení. Návštěvy probíhají na herně, ale také na pokojích dětí u lůžek. Děti se dozvědí něco o terapii s pejskem, Jana je učí povely, které Heflinn za malou odměnu vykoná. Děti mají za úkol si povely zapamatovat a mohou si je s ní také vyzkoušet. Také dávají pejskovi za úkol hledat pamlsky v hlavolamu, kam je schovají. Ouška musí mít pejsek při hledání obalená v šále, má je totiž dlouhá. Společně si naši malí pacienti povídají i o péči o své čtyřnohé kamarády, přičemž si s Janou vyměňují zkušenosti a občas se inspirují a dostanou i zajímavou radu, jak pejska pozitivně motivovat. Jana také vyrobila pro děti puzzle s Heflinn a jejími dalšími pejsky, které děti na čas skládají. Na závěr dostanou jako odměnu malý obrázek Heflinn na památku nebo omalovánky,“ líčí průběhy canisterapie ve fakultní nemocnici Lída Romová, herní specialistka na Dětské klinice Fakultní nemocnice v Plzni.

Pokud by se chtěl kdokoliv přidat, jakkoliv sám pomoci anebo alespoň paní Janu a její fenku podpořit, bude vítán, dobrovolnosti se meze nekladou. Možno je ji kontaktovat jak přes redakci Tachovského deníku, tak přes Farní charitu Stříbro, a to jak v rámci nabídnuté pomoci či žádosti o spolupráci.