Pro naše čtenáře přinášíme další díl seriálu o lidech a jejich zvířatech, které mají jako domácí mazlíčky. Nebudeme psát o chovu rybiček, koček nebo psů. Tihle lidé mají záliby v exotice a seznámíme vás s domácími mazlíčky, kteří sice nenosí aport, ale i tak jsou skvělým přítelem v životě – dnes to jsou cizokrajné pralesničky. Jarmila Kánská chová skutečně zvláštní mazlíčky a v opravdu neobvyklé budově – přímo ve střední škole, kde mají roztomilé žabky mnoho obdivovatelů. Více v rozhovoru.

Seznamte nás s mazlíčkem, kterého chováte ve škole?
Máme dva druhy pralesniček. Starší, tím pádem i větší, jsou pralesničky azurové, ty máme dvě a máme je už skoro dva roky. Jak už napovídá název, jsou nádherně modré a mají na sobě různě velké černé tečky. Jsou už skoro dospělé, měří přibližně čtyři centimetry a o moc větší už nebudou. Loni na podzim jsme přikoupili další druh. Jedná se o pralesničky bikolora, tedy dvoubarevné. Mají leskle měděnou barvu a na zádech béžovo-zelené proužky a tečky. Těm je teď přibližně tři čtvrtě roku a jsou znatelně menší – přibližně dvoucentimetrové. Ty máme čtyři. Pralesničkám trvá dost dlouho, než si zvyknou na nové teritorium, takže tyhle malé zatím nevídáme tak často. Když jste u terária, vidíte zpravidla obě modré žabky a jednu z těch menších. Když je ve škole klid, tak začnou „zpívat". Pralesničky totiž nekvákají jako ostatní žáby, ale vydávají zvuky podobné zpěvu kanárka. Trvalo jim ale řadu měsíců, než si zvykly v teráriu natolik, že začaly i zpívat.

Potřebujete na jeho chov nějaké speciální prostory nebo prostředí?
Pralesničky chováme v teráriu tvaru krychle. Na každou stranu o metrové délce. Uvnitř se spoustou rostlin, s jezírkem a malým vodopádkem. Potřebují k životu vlhko a teplo, takže jim terárium vyhříváme. Od jara do podzimu stačí teplo ze žárovky, v zimě jim přitápíme výhřevným kamenem.

Jak je to s jejich jedovatostí? Jsou přeci jedovaté?
Pralesničky, které žijí ve volné přírodě, jsou skutečně prudce jedovaté. Jihoameričtí indiáni používali jejich jed k potírání šípů. Podle odborné literatury dokáže jed z jedné pralesničky zabít deset tisíc myší, ale také prý dva slony. Jed vzniká díky potravě, kterou se pralesničky živí. To jsou u volně žijících žabek jihoameričtí mravenci. My však chováme pralesničky, které se narodily v teráriu a celý život se živí muškami octomilkami. Chováme pro ně speciální bezkřídlé mušky. A díky tomu žabky chované po několik generací v Evropě, jedovaté nejsou. Přesto do terária nezasahuje nikoho kromě mě a dvou proškolených zaměstnanců – také zkušených chovatelů.

PRALESNIČKY jsou ve škole oblíbeným zvířetem. Každý, kdo jde okolo se zastavuje a žasne nad jejich krásou. Jejich jedovatosti se bát nikdo nemusí.

Proč jste si vybrala právě pralesničky?
Jsem biolog a po teráriu jsem toužila už delší dobu, tak jsem si jedno pořídila přímo vedle ředitelny. Vybírala jsem živočicha, který by byl zajímavý i pěkný, aby měli žáci i návštěvníci školy něco, co je zaujme. A to se myslím povedlo. No a v neposlední řadě – prostě sobě pro radost?

Už jste někdy chovala jiné žáby, například drápatky, dostupnější žabky?
Chovám různá zvířata, ale s pralesničkami jsem dřív zkušenost neměla.

Může si takového mazlíčka pořídit běžný člověk? Nezkušený chovatel?
Nezkušenému chovateli bych doporučila, aby začal se zvířátkem, o které se snadněji postará. Pralesničky potřebují každodenní péči – určitě při udržování optimální vlhkosti a teploty. Nejnáročnější je ale zajistit jim pravidelný přísun krmiva. Takže vlastně chováte nejen pralesničky, ale i jejich potravu.

Máte jiné mazlíčky ve škole?
V přízemí školy máme velké akvárium a ve druhém patře terárium s pagekonem řasnatým – to je taková krásná, pískově žlutá ještěrka. Máme samečka a už nějakou dobu mu sháníme kamarádku. Pak také máme na školní zahradě jezírko s lekníny, vodotryskem, a v něm hejno karasů. V neposlední řadě máme odloučené pracoviště pro výuku chovu zvířat v oboru agropodnikání. Tam se žáci učí v praxi jak zacházet a pečovat o krávy, koně, ovce, kozy, drůbež a další zvířata. Jak vidíte, o zvířata u nás opravdu není nouze.

A doma máte nějakého svého, jiného mazlíčka, kamaráda?
Doma mám akvárium o něco menší než ve škole a terárium, ve kterém mám hada – korálovku mexickou. Dostala jsem ji loni od maturantů jako dárek na maturitním plese. Udělali mi tím obrovskou radost. Pak mám také psa, kočky a slepice.

Co je na vašich žabkách to nejlepší?
Určitě to, že se líbí většině lidí, kteří se u terária zastaví. Pozorují je a počítají, kolik jich uvidí, sledují jak loví, nebo jak se vyhřívají na kamenech u jezírka.