Po čtyřiceti letech, které prožil u Jednoty odešel zaslouženě do důchodu Adolf Vazač. V prodejně Centrum ´na Nováku´ v Tachově strávil osmadvacet let. „Ono hodně záleží na lidech, prodavačkách i na dodavatelích. Pak to jde všechno samo,“ říká Vazač. Chtěl odejít v tajnosti, ale zákazníci se chtěli s vedoucím prodejny rozloučit. „Potěšilo mě to. Přiznám se, že jsem zamáčkl i slzičku,“ dodal s dojetím v hlase zkušený obchodník. V malé kanceláři vyzvání telefon. „To jsou dodavatelé. Ani nevíte, jaký je to pocit, že budu mít konečně klid,“ prozradil. „Prošel jsem úplnou modernizací krámu. Hodně mě seznamování s technikou bavilo.
Tohle všechno mi bude chybět,“ uvádí. Během letité praxe se sešel s různými lidmi. „S některými zákazníky se bohužel ani nepozdravím. Někdy ty problémy prostě vzniknou. Je špatná kvalita a nebo se zboží opozdí.“ Už od dětství měl rád lidi. „Kamarád se začal učit prodavačem, a tak jsem nastoupil do Plané i já,“ pokračoval ve vyprávění. Celý život prožil v potravinách. Nejdůležitější je prý vzájemná důvěra. „Sám bych tady nic nesvedl. Jsme jako kolečka, která do sebe zapadají a vše pak funguje jak má. „Nemám žádné děti, ve svých učních se vidím. Někteří to dotáhli pěkně vysoko. Učil jsem například Věru Rubákovou, Martina Sazovského a mnoho dalších,“ jmenoval. Pevně věří, že i po jeho odchodu zůstane vše stejné.
