„Jedná se o nemoc jilmů, které se také říká holandská nemoc, protože v roce 1920 byla poprvé spatřena v Holandsku," řekl Deníku dendrolog Jiří Kadera.

Průběh nemoci je velice zvláštní. Strom v podstatě usychá nastojato. Pak z něho opadá veškerá kůra a zbude jen uschlé holé dřevo. „Tuto nemoc způsobuje ve své podstatě brouk lýkohub, který na sobě přenáší druh houby, která když se dostane pod kůru, zamezuje protékání mízy cévami, což způsobuje postupné odumírání nejdříve větví, později celého stromu," uvádí dendrolog.

Největším problémem je, že se grafióze nedá žádným způsobem zabránit. „Tak to prostě je. Jde o koloběh přírody, kterému nemůžeme přikázat. Tento rok stromům ani nepřidala sucha, která jim sebrala také velice živin," říká Kadera. „Od druhé světové války se populace jilmů neustále snižuje," dodává dendrolog

Momentálně jsou nejvíce ohroženy 40 až 60leté stromy, které jsou vůči této nemoci nejvíce náchylné.

„Podle našeho pozorování je vidět, že staré jilmy na Tachovsku jsou zatím v pořádku. Odnáší to ty mladší, které uschnou. Nejstarší jilmy můžeme nejít třeba v Oboře, nebo na tachovském zámku, kde jsou vidět ještě olistěné," říká Kadera. Dnes je vzácností uvidět v lese zdravý, starý vzrostlý jilm. Je to vždy jen na místě, kde rostl zcela osamoceně mezi jinými druhy stromů. Proto jsou k vidění právě na návsích obcí, zahradách, kde stromy nečelily tak velké pravděpodobnosti nákazy, jako v jilmových lesích.

„Chtěli jsme jilmy, které jsou v Zádubu a Olbramově vyhlásit jako památné a ony nám mezitím uschly," řekla Deníku Miroslava Válová z Olbramova. „Napadené stromy je ale určitě nutné pokácet, protože jinak se té nákazy nezbavíme. Šíří se vzduchem a bylo by škoda přijít o tak nádherné a letité stromy. Momentálně se bude jeden strom ořezávat v Černošíně, tak snad dokážeme nemoci nějakým způsobem zabránit," dodala.

Na uschlý napadený jilm nemusí jeho majitel získat povolení, aby ho mohl pokácet.

„Od ochrany přírody žádné povolení získat nemusí. Pokud není ten strom tedy prohlášen za památný, nebo kolem něj nevedou dráty elektrického vedení. Pak se musí postupovat jinak," upřesnil Kadera.

„Na zahradě jsme měli dva vzrostlé jilmy. Jeden jsme museli na jaře pokácet, protože byl zcela uschlý a my jsme se báli, že na někoho spadne," řekl Deníku majitel jilmu, jež si nepřeje být zveřejněn, ale redakci je jeho jméno známo.

„Druhý jilm jsme nechali z dobré vůle stát, protože jsme si mysleli, že ještě obrazí. Bohužel se tak nestalo a budeme ho muset pokácet taky. Kolem plotu máme ale několik mladých, zatím zdravých jilmů," dodal majitel.

Lukáš Hilpert