Minulý týden se začalo se stavbou jeviště, tento týden soubor zkouší. Soubor není žádným nováčkem, vznikl už roku 1992 a založil ho violoncellista a dirigent Marek Štryncl. „Mým rodičům před pěti lety vykáceli les. Nevědělo se, co s trámy, a já už asi deset let v sobě nosím přání vytvořit mobilní barokní divadlo větších rozměrů. Aby v něm mohl účinkovat balet, sbory a tak dále. Takže vše začalo tím, že trámy se zabezpečily proti zkroucení, aby mohly vyschnout, a pak se z nich vytvořila dřevěná konstrukce pódia," říká k úplným začátkům vzniku barokní divadelní scény Marek Štryncl.

Tvůrci se pak rozhodli, že nebudou dělat přesné kopie, které už jsou v barokních divadlech například v Českém Krumlově. Vytvořili tedy zcela nové kulisy, nesoucí si ale barokní tematiku. „Malovány jsou na hrubá plátna. V kombinaci zejména se svíčkovým světlem se na hrubém plátně vytváří stínohra. Vyvolává to pocit větší živosti," dále popisuje o přestávce při středeční zkoušce. Kulisy vytvářejí svým rozmístěním pocit perspektivy a velkého prostoru. Málo prozraďme, že na jedněch je například les a válečné stany. Ovládány nejsou tradičně kladkostroji, ale také dětmi vystupujících umělců.

Jak do jízdárnyKyvadlová doprava z Tachova:
Barokní autobus pojede v časech: 18:00, 18:20 a 18:40 z autobusového nádraží se zastávkou u parku.
Kyvadlová doprava z Plzně:
17:10 na náměstí Republiky, lístky zakoupíte na stránkách plzenskavstupenka.cz nebo
v Meeting Pointu.
Autem:
do osady Světce, místa k parkování budou označena

O původní barokní opeře se uvádí, že sbor účinkujících dosahoval počtu dvanácti set. „Přiznám se, že to číslo je trochu nadsazené, ale i tak to tehdy bylo několik set účinkujících. V roce 1723 se v Praze rozhodli pro otevřenou variantu a tehdy se do hlediště vešlo nějakých tři až čtyři tisíce diváků. Například postranní kulisy věží byly v Jelením příkopu Pražského Hradu vysoké až třicet metrů," přibližuje historii dirigent s tím, že v jízdárně se představí třicetičlenný orchestr a sbor čítá také třicet účinkujících a dalších tanečníků a komparsistů. Celkem osm desítek lidí.

Jízdárna se souboru zdá pro provedení opery velice vhodná. „Má dřevěnou podlahu, dřevěný strop, až přijdou diváci a zaplní to, změní se zvukově… Teď jsme tu jen malé cvičebné seskupení, veškerý veliký aparát teprve přijde."

Baroko a jeho hudba je blízké Michaele Šrůmové, která například hostuje v Národním divadle a v jízdárně bude zpívat etruského krále. „Pro zpěváka je to krásná i specifická práce. Je to pro mne první zkušenost tohoto typu a užívám si to. Jde o negativního, záporného hrdinu. Mám tak možnost do role zasadit emoce, které jsem jinde použít nemohla. Baví mne to," říká představitelka takzvané kalhotkové role, kdy mužskou postavu zpívá žena, v našem případě etruského krále Tita Tarquinia. „Jsem mile překvapená. Shodli jsme se, že zde je pěkná akustika," dodává k prvním pocitům při zpěvu v druhé největší jízdárně v Evropě.

Historie opery

Korunovace habsburského císaře Karla VI. na českého krále v Praze 5. září 1723 byla bezesporu největší světskou barokní slavností v českých zemích. Krátce před tímto státnickým aktem nejvyššího významu bylo na Pražském hradě 28. srpna provedeno velkolepé hudebnědramatické dílo skladatele Johanna Josepha Fuxe a libretisty Pietra Pariatiho nazvané Costanza e Fortezza. Je většinou obecně známo, že název díla vychází z osobní devízy císaře Karla VI. Constantia et Fortitudine – Stálostí a silou. Především však je Costanza e Fortezza v obecném povědomí, a to jak u nás, tak v zahraničí, spjata s ustáleným označením „korunovační opera".

Opera Costanza e Fortezza zazní v jízdárně v pátek a v sobotu se začátkem vždy v 19 hodin. Lístky na operu jsou ještě k dispozici v tachovském městském kulturním středisku a pak na místě před začátkem představení.

Zajímavost

Pro vytvoření dobového hudebního vjemu hrají muzikanti na historické i dvě stě let staré nástroje či jejich věrné kopie. U strunných nástrojů jsou použity struny ze střev nikoli kovové a podobně je tomu u foukacích nástrojů, kdy flétny, dnes běžně vyráběné z kovu, jsou dřevěné.