K obdivu jízdárny zve nová výmalba, zrestaurované dekorativní výzdoby místností a dřevěných kazet v podhledu krovu v hlavním sále, nové podlahy, v jezdeckém sále pak dvě sochy koní v životní velikosti, expozice bylinkářství a Českého lesa a mnoho dalších expozic. Celkové náklady na rekonstrukci se vyšplhaly na 175 milionů korun, přičemž 60 milionů uhradilo přímo Město Tachov.

Zdroj: Deník/Monika Šavlová

Slavnostního zahájení se zúčastnil také ministr kultury Martin Baxa a náměstek hejtmana Plzeňského kraje Libor Picka, samotný hejtman Rudolf Špoták se omluvil. Mezi celou řadou významných hostů nejen z regionu byl také tachovský pater Václav Vojtíšek, který jízdárně požehnal. Přítomní si před slavnostními projevy vyslechli pěvecké vystoupení folklorního souboru Kolowrátek, které ministra kultury velmi nadchlo a neváhal účinkujícím osobně poděkovat.

Úvodní slovo patřilo ředitelce MKS Tachov Boženě Vaňkové, následně se u mikrofonu vystřídal starosta města Tachov Petr Vrána, ministr kultury Martin Baxa, architekt Jan Soukup, který se na celé rekonstrukci podílel a také kastelán jízdárny Pavel Voltr. Starosta Tachova Petr Vrána zavzpomínal na časy, kdy objekt chátral. „Jsem rád, že byla památka nakonec zachráněna a navrácena do života, přestože zde již nebudou pobíhat koně, jak tomu bývalo v minulosti. Přál bych jí, aby získala své pevné místo na mapě a aby na ni Tachované byli náležitě hrdi,“ pronesl ve své řeči. Po slavnostním ceremoniálu následovalo vystoupení vokálního souboru Pêle-Mêle Quintet.

Zdroj: Deník/Monika Šavlová

„Jsme rádi, že je celková rekonstrukce, která trvala od roku 2000 do roku 2023, hotová. V expozicích je jasná připomínka paulánských mnichů, takže se přímo vztahují k tomuto místu. V západní straně a u koní zůstalo to, co zde v minulosti bylo, je to připomínka jezdectví, které je pro tuto budovu typické,“ řekl Deníku kastelán Pavel Voltr. Ten dále upozornil na vzdušné prostorné chodby, které se dle jeho slov stavebně také nezměnily.

Jízdárna bude otevřena pro veřejnost již tento víkend, klasický provoz začne velikonočními prohlídkami v příštím týdnu. Od dubna, kdy začíná návštěvnická sezona všech historických památek, bude Jízdárna Světce otevřena vždy od středy do neděle. V nabídce budou v určitých časech komentované prohlídky. „Jízdárnu chceme prezentovat tak, jak byla v minulosti postavená. Přestože již nebude sloužit svému původnímu účelu, tak je budova nezměněná. Návštěvníci uvidí zázemí pro koně i pro dobové návštěvníky, budeme ji prezentovat od sklepa až po půdu,“ uvedl dále Voltr. V rámci prohlídky tak lidé uvidí například kovárnu, byt kováře, půdu, kde se dříve skladovalo seno, ubytování pro šlechtice včetně knížecí lože. Nové jsou pak expozice bylinkářství a příroda Českého lesa. „Dnes je to právě na den 162 let, co zemřel kníže Alfred Windischgrätz. Ten by asi koukal, jak krásně jízdárna vypadá,“ připomněl významné výročí Pavel Voltr.

Zdroj: Deník/Monika Šavlová

Po celou dobu rekonstrukce byl u všeho dění také architekt Jan Soukup z Plzně. „Je to skvělý i smutný pocit zároveň, protože jsem tou stavbou intenzivně žil velkou část svého života a nyní z ní odcházím, neboť je hotová,“ řekl Deníku architekt. „Když jsem sem přišel v roce 1992, tak tady byly spadlé stěny. Popravdě vůbec nechápu, na čem ten strop držel. Bylo to pro mě velkým poučením, že když se dřevěné konstrukce udělají chytře až geniálně, tak vydrží všechno. Strop držel jen na několika místech a přesto nespadl, proto jsem velmi rád, že tady zůstal, že přežil všechny opravné práce. To je pro mě osobně velké potěšení,“ zavzpomínal Jan Soukup.

Přítomní hosté, kteří projevili zájem, byli na konci slavnostního zahájení pozváni samotným kastelánem k prohlídce památky. Kastelán Pavel Voltr byl oděn do repliky oblečení knížete Windischgrätze, jeho kolegyně Milena Harkotová na sobě měla rovněž nový dobový oděv a stejně tak další průvodce Tomáš Machač, kterého by si kastelán prý rád postupně vychoval jako svého nástupce. Se šarmem a vtipem sobě vlastním pak Pavel Voltr návštěvníkům ve zkrácené verzi představil všechny dostupné místnosti a expozice.

Jízdárna ve Světcích byla vystavěna v letech 1858 – 1862 Alfrédem I. Windischgrätzem v období raného eklektismu, hrubá stavba budovy byla dokončena v roce 1859. Ve své době bylo v budově vše plně podřízené účelu – v jízdárně se nacházela kovárna, sklady, uhelna, byt kováře, prostory pro odvoz hnoje, v patře pak lóže, ochozy a obytné pokoje s toaletami. Ustájit v Jízdárně bylo možno 24 koní.

V průběhu 20. století byla jízdárna využívána k různým účelům, nikdo ji však neudržoval a tak rychle chátrala. Ministerstvo kultury v roce 1981 vydalo výnos, jímž byl objekt vyjmut z památkové ochrany. V roce 1989 se dokonce uvažovalo o jeho demolici. V roce 1991 se stal objekt majetkem města Tachova, které obratem podalo návrh na opětovné zařazení do seznamu chráněných nemovitých památek. Nakonec byla Ministerstvem kultury ČR zařazena do programu Záchrany architektonického dědictví a od roku 2000 je stavba opravována, rekonstrukce skončila na podzim roku 2023.

Jedná se o největší českou jízdárnu a druhou největší jízdárnu ve střední Evropě (hned po Španělské dvorní jízdárně ve Vídni). Její budova v sobě spojuje prvky průmyslové architektury s představou aristokratické stavby. Jízdárna je opatřena velmi pozoruhodným krovem s tzv. lucernou – hranolovým světlíkem, kterým do jízdárenské haly přichází nejvíce osvětlení, je dlouhá 60,2 m, široká 52 m a vysoká 26,3 m, přičemž samotná hala má rozměry 20 x 40 m.