Další pastvu pro oči nabízejí skleníky. Tam rostou broskve, opět s bohatou úrodou, vinná réva se zelenými i modrými hrozny, samozřejmě papriky, rajčata a další plody.

Zatímco řada zahrádkářů z letošní úrody potěšena není, Jozef Troják je spokojen. Navíc vzhledem k tomu, že jeho zahrada se nachází v horském městečku. „Věnuji pěstování různých odrůd. Sám zkouším roubovat různé odrůdy dohromady. Lidé, kteří neví si rady, občas zajdou ke mě a já se rád podělím o zkušenosti,“ řekl Deníku.

Troják se zahradničení věnoval vždy, ale takhle naplno a ve velkém je to posledních zhruba dvacet let. „Pracoval jsem v lese, ale po operaci mozku už jsem nemohl dále pracovat, a tak jsem se začal věnovat své zahrádce.“

Nejdříve začal s pár semínky a s malým množstvím stromků. Dnes kam se člověk podívá, tam uvidí bohatou úrodu.

Již zmíněné hroznové víno roste ve třech sklenících. A v několika odrůdách, které mají různou dobu dozrávání. Některé jsou tedy k snědku už teď, jiné budou zralé třeba na podzim. Ale nápoj z nich nebude. Trojákovi pěstují víno k přímé konzumaci.

A v zahradě najdeme i rarity. Meruňku, na které je naroubovaná bluma. Dalším pokusem je hruška, která kvetla a dozrává v láhvi. Ve skleníku roste i obří okurka. „Ale nechám jen tu jednu. Ostatní, když už jsou velké, sklízím, aby nebraly živiny těm ostatním. Dělám také různé pokusy. Zkouším roubovat odrůdy k sobě, třeba na jednom stromku mám čtyři odrůdy. Nebo rajčata jsem narouboval na brambory a podařilo se. Až rajčata uzrají, otrhám je a pak si mohu vykopat i brambory. Chuť ani jednoho se nezmění,“ popsal.

Ačkoliv úroda je obrovská, pěstitel ne neprodává. Vše má pro svou konzumaci a pro rodinu. Občas se podělí se známými, se sousedy. „Každá odrůda zraje v jiný čas, pořád je tedy co ochutnávat a konzumovat,“ dodává s úsměvem.