Aby někdo slavil narozeniny a svátek v jeden den, to nebývá příliš obvyklé,“ připomněl oslavenec.
Ladislav Tomek se narodil v Radošovicích na Benešovsku.

„Od dvanácti let jsem sloužil u sedláka. Zemřela mi maminka a táta si přivedl macechu a s ní i její děti. A já jsem pak zůstal tak nějak stranou. Chtěl jsem se uživit sám, proto jsem začal sloužit. Nebyla to pro mne lehká doba,“ vzpomíná na své dětství s pohnutím v hlase.
Má jednu dceru a jedno vnouče. „Bydlí v Mostu. Já už se tam vzhledem k věku nedostanu, spíše tedy jezdí oni k nám,“ uvedl senior, jehož největším koníčkem je pletení košíků.

„Mám i další hobby, ale ty už přizpůsobuju stáří. Rád čtu a dívám se na televizi. Vedle zpráv nejvíce sleduju filmy z venkovského prostředí,“ řekl Ladislav Tomek.

„Jo, v mládí bylo všechno jinak. Byl jsem hodně společenský člověk. Vynechal jsem málokterou zábavu. Tanec, to bylo moje,“ dodal s úsměvem.
Také sport nezůstával v době oslavencova dětství stranou. „Hlavně bruslení. Třeba i jenom na jedné brusli. Pěkně jsme se proháněli po rybníku a leckdy jsme si postavili na bruslení i vlastní trasu,“ vzpomíná.

Vzhledem k tomu, že dospíval bez maminky, naučil se oslavenec vážit si žen.
To pociťuje hlavně jeho družka Pavlína, která ho životem provází patnáct let.
„Ladislav je dobrý člověk. Má jednu malinkou neřest. Všechno chce mít hned a musí být po jeho. Ale jinak spolu vycházíme skvěle,“ usmívá se paní Pavlína.

Oslavence jsme zeptali také na zdraví.
„Všechno by bylo v pořádku, jenom kdyby mne nebolely klouby. Jenom chvíli jdu a už si musím odpočinout,“ posteskl si Ladislav.
„Od života toho už moc neočekávám. Hlavně, aby mi sloužilo to zdravíčko,“ přeje si jubilant.

S gratulací, kyticí, dárkovým košem a písemným přáním přišli také zástupci tachovského Sboru pro občanské záležitosti v čele s jeho předsedkyní Annou Báčovou. „Doufám, že se setkáme, až budete slavit své narozeniny,“ popřála Anna Báčová Ladislavu Tomkovi.