Důraz má být například kladen na spojení výuky s praxí nebo na motivaci žáků k lepším výsledkům. Zlepšit by se prý mělo i dovzdělávání kantorů.

Kvůli tomu se sešlo i několik pedagogických asociací. Z jednání vyšel jediný cíl – zlepšit vzdělávání dětí. Za vše prý mohou nesmyslné kroky ministerstva školství, které byly provedeny v posledních letech. S tím souhlasí i Dagmar Varousová, ředitelka černošínské základní školy. „V posledních letech dělá ministerstvo samé nekoncepční kroky. Každý ministr, který přijde, má své změny a pak dlouho nevydrží," vyjádřila ředitelka svůj názor. „Všechny strany, které jdou do voleb, mají v prioritách i vzdělávání. Nikdy to ale priorita nebyla," zmínila ředitelka vliv politiky. „Školství pokaždé dostane někdo, na koho nic nezbylo," dodala Varousová, která je v čele černošínské školy přes dvacet let.

Podle ní ale záleží i na tom, jak ke vzdělávání přistupují jednotlivé školy. „Záleží na tom, jaký má škola kolektiv, jak se snaží. Jsem ráda, že jsem ředitelkou malé vesnické školy, kterou dokonale znám. Vím, co od koho čekat," zmínila.

Kantor by měl mít i určitou vážnost, jistý morální kredit. Je ale pravdou, že ne všichni učitelé jsou kvalitní. Podle asociací by se měli takoví pedagogové motivovat k dalšímu vzdělávání. V tomto případě by prý pomohl i jistý kariérní řád – čím vyšší atestaci, a tedy vyšší kvalitu by učitel měl, tím více peněz by mu přistálo na účtu. Ředitelka černošínské základní školy tvrdí, že zdejší kantoři jsou kvalitní.

Přiznává ale, že nemohou v případě výuky nastavovat příliš vysokou laťku. „Děti by jinak neprospívaly. Musíme najít optimální přístup," uvedla Varousová s tím, že problémem je i vysoká úspěšnost žáků „čtyřkařů" při přijímačkách na výběrové střední školy. „Ti by se před pětadvaceti lety na školu nedostali. Už s trojkou to byl problém," uvedla další příčinu poklesu.

Například na víceletá gymnázia se dnes skutečně dostávají žáci, kteří by před lety neměli žádnou šanci. „Když se udělá stejné měřítko pro všechny, nemůžeme se divit, že státní maturity dopadly mizerně. Školy dostávají peníze na žáka," zmínila. Střední školy pak chtějí s vidinou dotací „utrhnout" co nejvíce studentů a tím pádem se opět úroveň rapidně snižuje. Napomáhá tomu i absence přijímaček. Ty už totiž většina škol (i víceletých gymnázií, na kterých byly přijímačky obtížnější) zrušila.

Učitelské asociace chtějí zastavit i nesmyslné memorování. Znalosti by měly být úzce provázány s praxí. To se zdá i námi osloveným odborníkům jako krok správným směrem.

Palčivým problémem resortu školství jsou peníze. Bez nich se totiž případné reformy neuskuteční. „Je to ale začarovaný kruh. Když bude dost peněz na zaplacení kantora, budou ve škole kvalitní a vzdělaní kantoři, kteří budou zainteresovaní na výuce, bude je práce bavit a budou pro žáky odvádět maximum. Je lepší dobře zaplacený kantor, který tak má motivaci, než ten, který jde ráno smutně do práce a odpoledne jde pracovat na něčem jiném, aby se vůbec uživil," přidal návrh na zlepšení Josef Kožnar, vedoucí odboru školství tachovského městského úřadu.

Ten navíc vidí problém i ve vlastní tvorbě školních vzdělávacích programů. Každá škola si totiž takový plán vyrábí sama. „Podle mého bylo jejich zavedení chybným krokem. Dříve byly dány jasné osnovy, kde bylo stanoveno, co má žák v daném ročníku umět. Systém byl jednotný, každá škola si přidala něco svého. Jakmile jednotné osnovy skončily, všechno se začalo rozmělňovat a každá škola začala pracovat jinak," připomněl další příčinu.

Zpravodajský server iDnes.cz uvedl, že ministerstvo školství na některé požadavky slyší. Podle něj chce například resort dokončit kariérní řád do roku 2014. „Pedagogové by mohli být odměňováni především podle jasně nastaveného celoživotního vzdělávání," uvedl zpravodajům ze zmíněného serveru Patrik Kubas z tiskového odboru ministerstva.

Pedagogové by se chtěli i s ministrem Petrem Fialou sejít a nabídnout odbornou pomoc. Schůzka by se měla uskutečnit v nejbližších dnech.