V současné době jich devětatřicet členů místní organizace chová 747. „Prvořadým problémem je počasí, které negativně ovlivňuje medovou snůšku včel. Již čtvrtým rokem za sebou jsou medové výnosy na velice nízké úrovni ve srovnání s předchozími léty. Snůška medovicového medu je jen výjimečná a z hlavních jarních snůškových zdrojů zůstává především jen řepka,“ uvedl předseda organizace Oldřich Dvorský. Dalším problémem je stále větší výskyt roztoče Varroa destructor. Tento problém ale mohou, na rozdíl od počasí, včelaři ovlivnit. Proto mu ve své zprávě věnovali hlavní pozornost.

Dvorský zdůraznil, že zaběhnutá praxe v léčení včelstev a zodpovědný přístup členů organizace pomáhá udržovat zdravotní stav chovaných včelstev na dobré úrovni. Další problém, který současné včelaření negativně ovlivňuje jsou poskytované dotace a zvyšující se ceny cukru. Zatímco dotace zůstává už několik let na stejné úrovni, kdy činí 150 korun na včelstvo, cena cukru se zvýšila trojnásobně. I to je podle Dvorského důvodem snižování počtu chovaných včelstev.

Včelařka Pavla Kovaříková z Kladrub uvedla, že podle Českomoravské společnosti chovatelů (ČMSCH) je v České republice zhruba 64 tisíce registrovaných včelařů. "Při přepočtu včelařů na obyvatelstvo se dostáváme na absolutní špičku Evropy. Z výpočtu vychází 57,8 včelaře na 10 000 obyvatel. Co se počtu včelstev v republice týče, tak nejvyššího počtu jsme dosáhli v roce 1990, zhruba 807 tisíc. Poté začal jejich počet klesat a od pomyslného dna se odrazil v letech 2007 až 2008. V současné době se pohybujeme zhruba na 700 tisících včelstev v republice. Což v porovnání s velikostí naší republiky není málo,“ konstatovala včelařka.

Podle ní se není třeba bát vyhynutí včelstev, k tomu dochází jen lokálně. "Vinu za zvýšené úhyny má určitě více faktorů. Jedním z nich je i všeobecně převládající názor na množství včelstev na kilometr čtvereční v republice. V běžných přirozených podmínkách bývá jedno včelstvo na jeden kilometr čtvereční. U nás je to v průměru osm včelstev. S tím souvisí nedostatek potravy a snížení její pestrosti. A to nejen pro včely, ale i pro ostatní opylovače, na které se často zapomíná. S hustotou zavčelení, která je asi čtvrtá největší v Evropě, souvisí zmiňovaný nedostatek potravy, tedy hlad a loupení, velmi rychlý přenos nemocí. Je ale potřeba říci, že množství včelstev v krajině není jediným a hlavním důvodem úhynů. Dalšími faktory je například používání pesticidů a pěstováním nižšího počtu druhů rostlin a také ne vždy vhodně zvolená zootechnika včelstev," připomíná včelařka.

Med vždy platil za luxusní potravinu, ale v současné době je cena medu podle chovatelů včel dost podhodnocena. A navíc podražil cukr, který se pro včely používá jako krmivo. "Pokud chtějí včelaři ušetřit na cukru, můžou zimovat včelstva na vlastním medu. Včelám to prospěje, protože je to jejich přirozený způsob zimování a včelař jim tím jen pomůže,“ dodává Kovaříková s tím, že chápe, že toto řešení mnoho včelařů udělat nechce.

Někteří z včelařů už med zdražili, jiní o tom přemýšlejí. Lukáš Musil z Prostiboře přemýšlí, že v letošním roce bude med zdražovat. „Měl jsem staré zásoby cukru, takže jsem zůstal na stejné ceně, zatímco někteří kolegové už loňský med prodávali za 200 korun za kilo, já dával za 150 korun. Letos počítám se zdražením asi o 35 procent. Zdražení medu nebude stejně tak extrémní jako bylo zdražení cukru. Nekrmit včelstva by bylo nezodpovědné, a to si nikdo z mého okolí nedovolí. Nicméně si myslím, že pokud umírají včelstva, je to spíše výskytem roztoče Varroa destructor než nedostatkem potravy,“ řekl Lukáš Musil z Prostiboře.

„Medem si sladíme s mužem čaj. Zatím jsme kupovali za stejnou cenu od známé jako vloni, pokud zdraží o dvacet nebo třicet korun za kilo, tak to jistě přežijeme. Hůř na tom budou asi v pekárnách a cukrárnách, ale my bychom se svého oblíbeného sladidla nevzdali,“ řekla Jiřina Soukupová ze Stříbra.